Jak na věc


valečovské léto

v přírodním amfiteátru v předhradí Valečova

    Vnitřek místností byl vybaven kamny s vyvedeným komínem dírou ve skále a také pecí na pečení chleba. Některé vytesané výklenky ve skalách sloužily pro domácí zvířata, které jim zajišťovaly základní stravu.
    Podlahy a dveře byly zničeny, okna rozbita. Zůstaly pouze holé kamenné světničky. Skaláky poté ubytovaly v nedaleké obci Boseň ve dvou obecních chudobincích.
    Nyní jsou skalní světničky volně přístupné návštěvníkům, aby se mohli podívat, v jakých podmínkách dříve někteří lidé žili. Někdy si to i vyzkouší a přespí zde trampové při svých toulkách krásnou krajinou Českého ráje.
    Takto žijící obyvatelé skalních obydlí však byli trnem v oku tehdejším úřadům. Ty pod záminkou cholerové epidemie, která v Evropě v roce 1892 řádila, skaláky nedobrovolně vystěhovaly a obydlí zdemolovaly.
    Jejich skalní světničky měly dřevěné podlahy, dveře přizpůsobené velikosti vstupních otvorů a okenní otvory byly zaskleny, což je patrné ze záseků ve skalách.


Unikátní skalní osada se spoustou světniček, ve kterých žili lidé ještě na konci 19.století.

    Při návštěvě skalního hradu Valečov nesmíte rozhodně vynechat prohlídku valečovských světniček. Jedná se o komplex 28 bytů vytesaných přímo do pískovcových skal  nacházející se v přilehlém lese. Sloužily jako obydlí hradní čeledi a zřejmě také jako opevněné tábořiště a zimoviště v husitských dobách. Po opuštění hradu na počátku 18. století se světničky stávají obydlím místní chudiny, tzv. skaláků. Podlahy světniček byly dřevěné, okénka zasklená, zasazená do skály. Rovněž dveře byly přizpůsobeny skalám. Většina místností měla kamna s komínem vyvedeným nad skály. Některé výklenky  skaláci používali jako chlévy pro domácí zvířata. Ke konci 19. století zde žilo sedm několikačlenných rodin, přibližně asi třicet osob. Našla se tu porodní bába, štěpař či topič v cukrovaru. Roku 1892 dochází na základě nařízení c.k. okresního hejtmanství v Mnichově Hradišti k násilnému vystěhování, kdy jsou tito obyvatelé přesídleni do okolních obcí.
    Na počátku 18.století byl hrad i s opevněným tábořištěm opuštěn. Toho využila místní chudina a do skalních obydlí se nastěhovala. Jednalo se o několik vícepočetných rodin, které nazývali „skaláky“.
    Pokud navštívíte Český ráj a hrad Valečov, nesmíte opomenout ani prohlídku skalních světniček, ležících v těsné blízkosti hradu. Toto velice specifické a unikátní místo bylo obýváno lidmi ještě na konci 19.století.


Program Valečovského kulturního léta 2010 :

    „Úvodem k tomuto pojednání připomínám, že hodlám napsat o bývalých valečovských skalácích pouze to ze svých pamětí, čeho jsem byl osobně účasten, nebo o čem jsem se dověděl od věrohodných pamětníků. Žily tu vesměs chudé rodiny, příslušné obce Bosně, po většině docházely za prací u valečovského dvora, nebo se živili částečně i jinak. Skoro každá z nich si chovala kozy, drůbež, tu a tam i prasátko-všecko ve dne pobíhalo volně ve skalách a na večer se zavíralo do skalních chlívků. Děti skaláckých rodin navštěvovaly obecnou školu v Bosni, ale jen velmi nepravidelně, jen pokud jich nebylo potřeba doma, a proto-jak se vyjádřil starý Václav Koudelka-mnoho se tam prý nenaučily. Stará Kateřina Halounová, jediná porodní babička v dalekém okolí, čilá praktikovala a radila i nemocným dětem, ač její odborné vědomosti byly nepatrné a o desinfekci neměla ani potuchy, za to měla štěstí, neboť u rodiček, jež se jí svěřovaly, vyskytovala se porodní onemocnění jen velmi zřídka. O stáří těchto obydl
    28.srpna od 14.00 hodin - Valečovská slavnost - Hurá do školy (Zakončení hlavní turistické sezony u hradu - soutěže a hry pro děti, dětská diskotéka, opékání buřtů.. )
    V době husitské zde bylo vybudováno opevněné tábořiště a zimoviště. Uprostřed areálu byla z mohutného skalního masivu vytesána zaoblená zásobárna obilí.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
11426
cache: 0024:00:00