Jak na věc


subjekty veřejné správy

Subjekty spadající do neziskového sektoru

    Veřejně prospěšným poplatníkem je dle ustanovení § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. V odst. 2 tohoto ustanovení je negativně vymezeno, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není. Jedná se o následující subjekty: Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.
    Při určování výše příjmů/výnosů z vedlejší podnikatelské činnosti pro účely posouzení splnění výše uvedených kritérií pro příjem z drobné vedlejší podnikatelské činnosti se nezohledňují platby, které nesplňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, nebo tržby, které jsou vyloučeny z evidence tržeb dle § 12 nebo § 36 ZoET.
    Příklad č. 20: Obec sama prostřednictvím svých zaměstnanců provozuje kino, restauraci, divadlo či vykonává jakoukoliv jinou obdobnou činnost za účelem dosažení zisku, který použije na rozvoj obce. Příjmy z této činnosti jsou inkasovány v hotovosti a jedná se o příjmy z podnikání. Tj. jsou splněny jak formální, tak materiální znaky evidované tržby, nicméně s odkazem na § 12 odst. 1 písm. b) ZoET jsou všechny tyto tržby z povinnosti evidence tržeb vyloučeny.


Závazné posouzení o určení evidované tržby

    Pro účely posouzení, zda se jedná o podnikatelskou, či nepodnikatelskou činnost, je vždy nutné vycházet z materiálního pojetí, tedy z toho, zda činnost, která je poplatníkem fakticky vykonávána, splňuje výše uvedená kritéria. Výsledek tohoto posouzení by měl korespondovat s údaji uvedenými ve statutu (zejména co do vymezení rozsahu hlavní činnosti).
    Příklad č. 18: Veřejná vysoká škola má ve svém statutu uvedeno, že ke splnění účelu, pro který byla zřízena, provádí ubytovací činnost pro veřejnost. Náplní této činnosti je pronájem internátu veřejnosti v době prázdnin. Zisk z provozování této činnosti je určen na opravy a provoz tohoto internátu. Byť je tato činnost uvedena ve statutu jako činnost, která směřuje ke splnění účelu, pro který byla zřízena, z materiálního hlediska se jedná o činnost, která je provozována soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání, a to bez ohledu na skutečnost, že škola nemá příslušné podnikatelské oprávnění, ačkoliv by jej mít měla.


Hlavní a vedlejší činnost neziskových subjektů

    Pro posouzení vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků je potřeba vždy k 1. 1. daného roku určit z výše příjmů/výnosů12 z předcházejícího roku, zda jsou či nejsou splněna výše uvedená kritéria pro uplatnění vyloučení tržeb dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET pro tento rok. Nově registrovaný veřejně prospěšný poplatník, který nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Splnění podmínek pro vyloučení tržeb z povinnosti evidence musí být poplatník správci daně schopen na vyžádání doložit. Co do určení výše příjmů/výnosů z podnikatelské a nepodnikatelské činnosti může veřejně prospěšný poplatník vyjít z účetních záznamů:
    Příklad č. 9: Spolek založený na podporu sportovních a jiných podobných aktivit svých členů (tělovýchovná jednota) provozuje v domě jemu patřícím hospodu pouze pro občerstvení svých členů. Členem spolku se může stát každý, kdo o to požádá. Ceny jsou nastaveny tak, že spolek dosahuje zisk, tato činnost je provozována soustavně – jedná se o podnikání. Obecně u spolků tohoto typu je nutný velice obezřetný postup při ověřování činnosti spolku. Je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že se může jednat o skrytou formu podnikání, ne o provozování bohulibé činnosti ve smyslu § 146 a § 217 OZ.
    Příklad č. 17: Spolek kuchařů se sdružuje za účelem výměny svých zkušeností a kulinářských dovedností. Z vybraných členských příspěvků spolek financuje nákup surovin pro přípravu jídel. Členové spolku pořádají kulinářské večery, v rámci nichž vzájemně ochutnávají jimi připravené pokrmy. Tato činnost není provozována za účelem dosažení zisku – nejedná se o podnikatelskou činnost.


Povinnost evidovat tržby dle ZoET

    Jsou-li splněny výše uvedené podmínky pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z této činnosti evidovat. V případě, že uvedené podmínky splněny nejsou a tržby z dané konkrétní činnosti veřejně prospěšného poplatníka tedy nelze zahrnout do kategorie tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti, nejsou naplněny zákonné podmínky pro vyloučení z evidence tržeb a poplatník je povinen takové tržby (za předpokladu, že se jedná o tržby hrazené v hotovosti či jiným obdobným způsobem a nevztahuje se na ně nějaká jiná obdobná výjimka dle § 12 ZoET) evidovat.
    Příklad č. 24: Veřejně prospěšný poplatník provozuje sportovní klub. V rámci vedlejší podnikatelské činnosti má hotovostní příjmy z provozu půjčovny sportovního náčiní veřejnosti (ročně 120 000 Kč), dále příjmy z provozování stánku s občerstvením (ročně 80 000 Kč) a navíc příjem z prodeje sportovního náčiní (130 000 Kč). Pro účely provedení testu pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost je limit 300 000 Kč překročen, neboť se sčítají příjmy ze všech uvedených činností. Poplatník však ještě může vyhovět druhé z podmínek. Pokud by výše uvedené příjmy představovaly nejvýše 5% z celkových příjmů poplatníka, lze tyto příjmy považovat za příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti a platí pro ně vyloučení dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET. Pokud by byl limit 5% z celkových příjmů poplatníka překročen, byl by poplatník povinen evidovat tržby z těchto činností (vzhledem k tomu, že byly přijímány v hotovosti a je tak naplněn formální znak evidované tržby).


Plošné vyloučení tržeb vybraných veřejnoprávních subjektů neziskového sektoru

    Příklad č. 10: Veřejná vysoká škola provádí rozbory vzorků pro podnikatelské subjekty, přičemž z této činnosti je generován pravidelný zisk. Z tohoto zisku financuje nekomerční výzkum, který provádí v rámci své hlavní činnosti. Jedná se o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.
    Příklad č. 22: Příspěvková organizace obce, která provozuje informační centrum v této obci, byla pověřena společností s.r.o., která vyrábí propagační a upomínkové předměty, aby svým jménem a na účet této společnosti tyto propagační a upomínkové předměty ve svém informačním centru prodávala (komisní prodej). Příjmy z prodeje těchto výrobků budou podléhat evidenci tržeb (za předpokladu, že jsou hrazeny v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem a nejsou vyloučeny z evidence tržeb dle § 12 ZoET- např. z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu), neboť pro tyto příjmy neplatí vyloučení dle § 12 odst. 1 písm. c) ZoET, jelikož se nejedná o tržby příspěvkové organizace, ale o tržby společnosti s.r.o. Případná odměna za tuto činnost, kterou příspěvková organizace přijme od společnosti s.r.o., evidenci tržeb nepodléhá (na tento příjem příspěvkové organizace se vyloučení dle daného ustanovení vztahuje).


Vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET

    Příklad č. 21: Obec vlastní plavecký bazén. Bazén pronajala spol. s.r.o., která na svůj účet a svým jménem pak vybírá vstupné, které lze hradit v hotovosti, platební kartou apod. V tomto případě jsou splněny formální a materiální znaky pro evidovanou tržbu a obchodní korporace je povinna tyto tržby evidovat.
    Příklad č. 16: Na vesnici je zřízen klub, kde se jeho členové scházejí za účelem konzumace jídla a pití. Členům je jídlo a pití nabízeno prostřednictvím jídelního a nápojového lístku a je poskytováno za úhradu tzv. členského příspěvku (ten však odpovídá tržní ceně poskytovaného zboží). Uhrazená částka převyšuje náklady na přípravu jídla a pití (provozovatel klubu tedy dosahuje zisku). Přístup do objektu, kde je tato činnost klubu provozována, je umožněn i veřejnosti. Klub, ať již deklaruje jako svou hlavní činnost např. sdružování za účelem rozvoje sociálních vazeb občanů či utužení sousedských vztahů, případně výměny politických či jiných názorů, fakticky provozuje hostinskou činnost, a to soustavně a za účelem dosažení zisku. Jedná se o podnikání. Subjekt, který tržby z této činnosti přijímá, je povinen je evidovat.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00