Jak na věc


subjekty veřejné správy

Subjekty spadající do neziskového sektoru

    Pro posouzení vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků je potřeba vždy k 1. 1. daného roku určit z výše příjmů/výnosů12 z předcházejícího roku, zda jsou či nejsou splněna výše uvedená kritéria pro uplatnění vyloučení tržeb dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET pro tento rok. Nově registrovaný veřejně prospěšný poplatník, který nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Splnění podmínek pro vyloučení tržeb z povinnosti evidence musí být poplatník správci daně schopen na vyžádání doložit. Co do určení výše příjmů/výnosů z podnikatelské a nepodnikatelské činnosti může veřejně prospěšný poplatník vyjít z účetních záznamů:
    Příklad č. 23: Příspěvková organizace prodává v rámci komisního prodeje svým jménem a na účet České pošty poštovní známky. Vzhledem k tomu, že platba, kterou příspěvková organizace přijímá, je příjmem držitele poštovní licence, jehož tržby jsou vyloučeny dle § 12 odst. 1 písm. e) ZoET, nemusí příspěvková organizace tuto platbu evidovat, byť by byla uhrazena v hotovosti. Evidenci tržeb nepodléhá ani případná odměna, kterou by přijímala tato příspěvková organizace od České pošty za jí poskytnuté služby v hotovosti, neboť příjem příspěvkové organizace je vyloučen z evidence tržeb dle § 12 odst. 1 písm. c) ZoET.
    Příklad č. 5: Spolek hasičů pořádá 1x ročně soutěž o nejlepšího hasiče, v rámci níž je vybíráno vstupné a je zajištěno občerstvení pro veřejnost formou stánků. Případný výtěžek z akce bude použit na rozvoj hlavní činnosti tohoto spolku. Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku – nejedná se o podnikání.


Plošné vyloučení tržeb vybraných veřejnoprávních subjektů neziskového sektoru

    Příklad č. 14: Zájmové sdružení provozuje kavárnu, která je zaměřena na trénink pracovních dovedností lidí s mentálním postižením (sdružení je založeno za účelem pomoci při začleňování těchto osob do běžného života a zvýšení šancí na uplatnění na trhu práce). Je zde simulován běžný provoz kavárenského zařízení a tito lidé zde za podpory asistentů a terapeutů připravují kávu a drobné občerstvení, obsluhují zákazníky. Ceny v této kavárně jsou nastaveny tak, že nepokrývají náklady na provoz zařízení, velká část peněžních prostředků na provozování hlavní činnosti sdružení je získávána z dotací. Jedná se o soustavnou činnost, která však není provozována za účelem dosažení zisku – nejedná se o podnikání.
    Příklad č. 12: Výzkumná instituce pořádá vědeckou konferenci za účelem šíření osvěty v oblasti výzkumu a vědy. Výše poplatku za vstup je odvozena od předpokládané výše nákladů na zajištění této akce a není očekáván žádný zisk. Tato činnost je vykonávána za účelem podpory hlavní činnosti poplatníka bez záměru dosáhnout zisku - nejedná se o podnikání. To platí i v případě, že byl navzdory předpokladům zisk dosažen, neboť akce se zúčastnilo více účastníků, než bylo původně očekáváno.
    Některé příjmy poplatníka nelze považovat za příjmy z činnosti, která je podnikáním (tyto příjmy nemají původ v činnosti poplatníka). Do této kategorie příjmů spadají např. různé příspěvky na činnost poplatníka (dotace či dary, ale též členské příspěvky). Za příjem z podnikání nelze považovat např. také výnos z veřejné sbírky dle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


Povinnost evidovat tržby dle ZoET

    Veřejně prospěšným poplatníkem je dle ustanovení § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. V odst. 2 tohoto ustanovení je negativně vymezeno, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není. Jedná se o následující subjekty: Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.
    Dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET jsou z evidence tržeb vyloučeny takové tržby veřejně prospěšných poplatníků, které plynou z jejich drobné vedlejší podnikatelské činnosti10. O příjem z drobné vedlejší činnosti se bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, měl příjem/výnos z této činnosti nejvýše 300 000 Kč nebo tyto příjmy činily nejvýše 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. Je třeba zdůraznit, že postačí, je-li splněna pouze jedna z těchto podmínek (nejedná se o kumulativní podmínku).


Závazné posouzení o určení evidované tržby

    Příklad č. 13: Junáci pořádají letní dětský tábor. Jedná se o dobrovolnou činnost, jejímž účelem je rozvoj osobnosti dítěte a jeho mravních, intelektuálních, tělesných a sociálních schopností, vytvoření kladného vztahu k přírodě a k základním zásadám ekologie. Cena za pobyt je přizpůsobena tak, aby alespoň z části pokryla náklady na provoz tábora, zbytek je hrazen z dotace. Nejedná se o podnikání.
    Příklad č. 16: Na vesnici je zřízen klub, kde se jeho členové scházejí za účelem konzumace jídla a pití. Členům je jídlo a pití nabízeno prostřednictvím jídelního a nápojového lístku a je poskytováno za úhradu tzv. členského příspěvku (ten však odpovídá tržní ceně poskytovaného zboží). Uhrazená částka převyšuje náklady na přípravu jídla a pití (provozovatel klubu tedy dosahuje zisku). Přístup do objektu, kde je tato činnost klubu provozována, je umožněn i veřejnosti. Klub, ať již deklaruje jako svou hlavní činnost např. sdružování za účelem rozvoje sociálních vazeb občanů či utužení sousedských vztahů, případně výměny politických či jiných názorů, fakticky provozuje hostinskou činnost, a to soustavně a za účelem dosažení zisku. Jedná se o podnikání. Subjekt, který tržby z této činnosti přijímá, je povinen je evidovat.


Hlavní a vedlejší činnost neziskových subjektů

    Příklad č. 10: Veřejná vysoká škola provádí rozbory vzorků pro podnikatelské subjekty, přičemž z této činnosti je generován pravidelný zisk. Z tohoto zisku financuje nekomerční výzkum, který provádí v rámci své hlavní činnosti. Jedná se o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.


Vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET

    Veřejně prospěšný poplatník sleduje pro účely určení příjmů, které nejsou předmětem daně (viz § 18a odst. 1 ZDP) zvlášť příjmy z nepodnikatelské a zvlášť příjmy z podnikatelské činnosti.13 Tuto evidenci lze využít rovněž k určení výše výnosů z těchto činností pro účely zjištění splnění kritérií pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost. Veřejně prospěšní poplatníci s tzv. širokým základem daně, tedy veřejná vysoká škola, veřejná výzkumná instituce, poskytovatel zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotní služby podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšná společnost a ústav (viz § 18 odst. 5 ZDP) sice zahrnují do předmětu daně všechny své příjmy s výjimkou investičních dotací, nicméně to neznamená, že by nemuseli vůbec členit svou činnost na jednotlivé druhy činností. Stále musí být schopni vykazovat hlavní a hospodářskou činnost ve výkazu zisku a ztráty, a navíc musí být schopni prokázat, že splňují definici veřejně prospěšného poplatníka
    Příklad č. 21: Obec vlastní plavecký bazén. Bazén pronajala spol. s.r.o., která na svůj účet a svým jménem pak vybírá vstupné, které lze hradit v hotovosti, platební kartou apod. V tomto případě jsou splněny formální a materiální znaky pro evidovanou tržbu a obchodní korporace je povinna tyto tržby evidovat.
    Pro účely určení základních znaků podnikání je nutné vycházet z definice pojmu „podnikatel“ obsažené v § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Za podnikatele je považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Aby se jednalo o podnikání, musí být splněny všechny výše uvedené podmínky. Zvlášť důležitý je zejména prvek soustavnosti a záměr vykonávat činnost za účelem dosažení zisku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00