Jak na věc


slabáková ivana životopis

Technická univerzita v Liberci,Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

    V následující části pak hlavně na základě rozhovorů, které vedla s jednotlivými příslušníky šlechtických rodů, rozebírá jednotlivé „mýty“ spjaté se šlechtou, přičemž někdy se jedná skutečně o mýty či archetypy, jindy prostě jen o určitá „témata“, na kterých jsem jako čtenář ani při nejbujnější fantazii nic mytického – třeba i v tom smyslu, jak to chápe autorka – nenašel. V některých z kapitol autorka nepříliš překvapivě zjišťuje, že schéma, které z vyprávěných příběhů vypreparovala, odpovídá některému jungiánskému archetypu, přičemž pak dochází k (ještě méně překvapivému) poznatku, že ono schéma není zdaleka příznačné jen pro šlechtu.
    Slabáková, N. Transience of youth and beauty. Britské listy. [online]. Říjen, 2010 [cit. 2011-01-28]. Dostupný z WWW: http://blisty.cz/art/55101.html>. ISSN 1213-1792.


Znáš někoho s příjmením Slabáková?

    Historička Radmila Švaříčková Slabáková (1970) dlouhodobě věnuje svůj zájem šlechtě. Platí to o její knize první (Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století) i o té následující. Ta nese název Mýtus šlechty u nás a v nás: paměť a šlechta dvacátého století a na konci minulého roku ji vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Druhá autorčina kniha je o poznání stručnější, obecnější a populárnější. V její první části autorka stručně rekapituluje pojem mýtu (je to podle ní „příběh o něčem významném, jehož hlavními postavami jsou osoby lidské či zvířecí a který uskutečňuje něco důležitého pro ostatní“) a dnes tak módní pojem paměti (konstatuje, že jsme v současnosti tituly na toto téma zahlceni). Dále se zabývá vztahem vzpomínání a orální historie, podle mne přitom trochu přechází třeba výzkumy jazykových biografií českých Němců, které u nás byly prováděny.
    Slabáková, N. How does it work with refugees acceptance in Germany. Britské listy [online]. Červen, 2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/art/77975.html>.
    Sekretářka katedry:Petra Děkanová | tel +420 48 535 4135 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.úřední hodiny: PO, ÚT, ST: 9,00-11,30h, 13-14,30h | PÁ: 13-15,30h
    Šedinová Slabáková, Nikola. Breath and voice. Instruction for good speech. e-Pedagogium [online]. 2007, roč.4, č. 4. [cit. 2008-11-16]. Dostupná z WWW: http//epedagog.upol.cz . ISSN 1213-7499.
    Šedinová Slabáková, Nikola. The support of the theater culture in regional development. In Sborník mezinárodní webové konference hudební výchovy. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2007, s. 265 – 274. ISSN 1802-6540.


Švaříčková Slabáková, Radmila Mýtus šlechty u nás a v nás

    Šlechtici, které zpovídá, někdy sami přiznávají, že jsou jiní než zbytek populace, kupříkladu že mají vrozené šlechtické vystupování (jako v případě Angličana, který celý život pracoval jako dělník, ovšem český šlechtický pár, který se s ním seznámil, brzy z jeho chování vycítil, že pochází ze staré šlechtické rodiny). Častěji ovšem její narátoři podobné rozdělení spíše popírají. Vypovídají o sobě, že jsou úplně normální a obyčejní, ale… Autorka jim to nechce či nemůže uvěřit a hledá různé interpretace, jimiž se snaží odhalit opravdový význam toho, co zaznamenala. A sugestivně se ptá, zda nemá být skryté poselství naopak takovéto: na to, že jde o šlechtice, ze sebe nic nedělá; nezajišťují si narátoři „uznání za čistě symbolické popření sociální vzdálenosti, což samo o sobě implikuje uznání této vzdálenosti“? Jindy referuje o jisté asociaci, jejímiž členy byli šlechtici, ovšem měli právo do ní pozvat, koho chtěli, za onoho pozvaného nešlechtice pak ale museli převzít plno
    Švaříčková Slabáková do knihy snesla úctyhodné množství materiálu, ale jako by měla problém zaujmout k tématu šlechty dostatečný odstup. Jako by i její vlastní přístup ilustroval obecný postoj české veřejnosti, podle níž šlechtou sice opovrhujeme a haníme ji, ale na druhé straně „toužíme po princezně“: „mají to, co my nemáme; obdivujeme je, díváme se na ně fascinovaně zas a znovu, možná chceme být také takoví“. Každopádně jako východisko k diskusi o úloze šlechty v dnešní společnosti může tato kniha posloužit znamenitě: opravdu Češi nechtějí volit šlechtice ve volbách, protože je podle nich „neslučitelný s demokratickým řádem“? Poslední prezidentské volby ukázaly, že se takoví přeci jen najdou, i když jich rozhodně není většina. A skutečně pro šlechtické zásady slušnosti, zdvořilosti a zásadovosti „dnes už není místo“, podobně jako „není místo pro šlechtu“, a zůstaly nám pouze její příběhy? Doufám, že se zde autorka přeci jen mýlí, i když jistý si tím nejsem…


Diskuze příjmení Slabáková (mapa)

    Slabáková, Nikola. Naděžda Kniplová – The last Brünhilde. In Miscellanea doctorandica. 3. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2006, s. 67 – 71. ISBN 80-244-1492-9.
    Slabáková, N. Opera singer Naděžda Kniplová rejected the Thálie price. Britské listy. [online]. Leden, 2011 [cit. 2011-01-28]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1792.


Jmenuješ se také (nebo za svobodna)Slabáková?

    Několikrát se přitom autorka odvolává na zkušenost z jistého francouzského semináře, v němž žena ze starého šlechtického rodu vyprávěla o svém vyrůstání v privilegovaném prostředí. V reakci na to jiná žena, pocházející naopak z prostředí chudého, vylíčila, jak se sama musela probojovávat ke vzdělání a kultuře, na což jí ona šlechtična odpověděla slovy: „Je mi tě líto.“ To Slabáková rozhořčeně interpretuje jako „blahosklonné pohrdání“, které zcela osobně vztahuje i sama na sebe: „Není jisté, zda si narátoři uvědomovali, že i tazatelka patří k těm, kteří nemohli dostat tak dobré vychování, jimž nemohly být vštěpovány ty nejvybranější způsoby a jejichž předkové nedostávali hodiny klavíru, ani se neprojížděli na koni.“ Nebudu zakrývat, že jsem na tom se svým třídním původem stejně jako autorka, podobně jako drtivá většina českého národa, a v tomto smyslu ji chápu (mne kupříkladu z obdobných důvodů místy dráždila kniha Dobré mravy od potomka etiopského cís
    Slabáková, N. Triumph of otherness in Dresden. Harmonie. [online]. Červen, 2015 [cit. 2015-06-22]. Dostupný z WWW: http://www.casopisharmonie.cz/svet-opery/triumf-jinakosti-v-drazdanech.html>.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00