Jak na věc


radary na dálnicích

Radar ČHMU na mapě ČR - aktuální data vývoje bouřky

    Proti exportu jedné Věry do Pákistánu už USA nenašly odvahu veřejně protestovat, jelikož je to jejich důležitý spojenec. A také Estonsko, členská země NATO, jednu Věru získá.
    Koncem osmdesátých let začal pasivní radary brát vážně i západ a začali jsme ztrácet výlučné postavení. Ale náskok dvaceti let vývoje nelze jen tak dohnat. Pardubická Tesla se přejmenovala na ERA, která nyní vyrábí pasivní radary Věra. Konkurence je veliká. Šikovní Ukrajinci, kteří nepochybně měli podrobné informace o Tamaře nabízejí dnes radar Kolčuga, jehož jedna buňka má dosah až 850 km, kdežto Věra pouhých 450 km. Dosah radaru má však význam pouze nad nepřátelským územím, kde se těžko rozmisťují buňky vlastního radaru. Nenalezl jsem informace o přesnosti Kolčugy ani o možném počtu sledovaných cílů (Věra zvládá 200).


Obchodní úspěchy našich pasivních radarů

    Pasivní radary mají velkou budoucnost, protože většina států světa jejich potenciálu využívá minimálně. Existuje nepřeberné množství způsobů, jak je dále vylepšovat a jejich strategické výhody se zdají být nepřekonatelné. Ale budoucnost vývoje pasivních radarů v Čechách je nejistá. I když výrobce Věry, firma ERA, na tom jistě není hospodářsky špatně, při větší prodeji by mohla investovat mnohem více do výzkumu a udržovat si technologický náskok. Bez velkých peněz nelze dlouhodobě soupeřit s firmami podporujícími vývoj miliardami dolarů.
    Nespočet výhod učinil z pasivních radarů jednu z nejdůležitějších strategických zbraní současnosti. Je prakticky nemožné vyřadit je z činnosti. Široký rozsah druhů přijímaných signálu vylučuje zničení všech vysílačů. Pokus o aktivní rušení přispěje pouze ke zlepšení jejich funkce, protože přidá signál, který mohou pasivní radary zachytit a vyhodnotit. Vyřadit z provozu přijímače je téměř neproveditelné, jelikož jsou relativně malé a tudíž snadno mobilní. Převáží se na korbách nákladních aut (pro věru stačí 5 aut), vztyčí se v lese a díky své pasivitě jsou nezachytitelné. A když nepřítel neví, kde jsou, tak je ani nemůže zničit. I kdyby se mu dařilo ničit je, nevyvolá to žádné velké potíže, protože veškeré součásti pasivních radarů jsou levné a snadno nahraditelné. Nenahraditelný je pouze software a ten nelze zničit nikdy.


Meteoradar pro ČR online - vývoj srážek

    Ministr zahraničí USA poslal Špidlovi dopis a již schválená dodávka šesti radiolokátorů Věra do Číny byla šmahem zrušena. Na pokrytecké chování USA, jejíž firmy v Číně investují miliardy, jsem si již zvyknul, ale mrzí mě, že na současné české politické scéně není člověk, který by před dopisem ministra zahraničí USA nesednul na zadek. Takže místo aby šest Věr putovalo do Číny, šla jedna do USA. U koho je asi větší pravděpodobnost, že se bude snažit prolomit ochrany a získat software Věry? U někoho, kdo si jich objedná šest nebo jednu?
    Nejdříve se pomocí Dopplerova jevu přibližně určí poloha a rychlost letounu a dalším zpracováním signálu s využitím potlačení šumu, zahrnutím mnoha vlivů ovlivňujících šíření radiových vln (včetně změn v ionosféře Země) se určí poloha a rychlost letounu s přesností stejnou nebo lepší jako u aktivních radarů. Přesný způsob zpracování signálu nám nikdo neprozradí, je součástí mnoha patentů a to zejména těch tajných. Nejméně dvoufázové vyhodnocování naznačuje, že se jedná o zpracování signálu numerickými iteračními metodami s užitím opačné Fourierovy transformace, konvoluce a dalších matematických metod zpracování vlnového signálu. Složité matematické výpočty potřebují velmi výkonný počítač, aby bylo možná data zpracovávat v reálném čase.


Pasivní radary jako strategická zbraň

    I když považujeme pasivní radary za něco zcela výjimečného, jsou v provozu na mnoha místech kolem nás. Nevyužívají všechny finesy radarů vojenských, ale přesto jsou dostatečně přesné. Setkáváme se s nimi na letištích, kde se s jejich pomocí řídí provoz v okolí letiště a přímo na něm a to včetně pozemního personálu. Řízení letového provozu České republiky vybavilo českým systémem firmy ERA letiště v Ruzyni. Pro představu o složitosti vojenské radarové sítě uvádím, že v Ruzyni informace shromažďuje 15 přijímacích stanic rozmístěných v okolí letiště.
    Oproti klasickým radarům, které střídají vysílání a příjem rádiových vln a vyhodnocují poté signál odražený od objektů ve vzduchu, pasivní radary jsou zcela potichu a jen přijímají elektromagnetické záření z okolí. Samozřejmě je nutný nějaký zdroj tohoto záření. Obvykle na to stačí vysílače rádia, televize, případně mobilní sítě, také se s úspěchem využívá signálů vlastních i protivníkových klasických radarů a dokonce i protivníkovo rušící vysílání. Všechny tyto zdroje záření se odráží od objektů na obloze i mimo ni. Tvoří tak přirozený signál, který pasivní radar zpracovává. Otáčivé radary, které můžete vidět na letištích, jsou schopny sledovat pohyb ve vzduchu samy o sobě, pasivní radar potřebuje více přijímačů, aby získal kvalitní data pro zpracování. Z rozdílů signálů v jednotlivých měřících stanicích lze přesněji určit polohu, směr a rychlost letounu v daném okamžiku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00