Jak na věc


pravopis

Jak jsem zlobil,ani jsem nechtěl

    Stále častěji se v beletristických či odborných textech nebo v novinových článcích a zprávách objevuje záměna předložek díky a kvůli. Nedávno jsem si této stylistické hrubky všimla v knížce Marcely Mlynářové V padesáti na začátku. Této chyby se autorka dopustila na straně  96, a to hned dvakrát.
    V knížce Jiřího Žáčka Krysáci jsou zase spolu, kterou vydala Česká televize v Edici ČT v roce 2016, se na straně 13 objevila pravopisná hrubka ve slově štrúdl. Ačkoli se štrúdl píše jedině s ú, podoba slova s ů je velmi obvyklá, a pro mě tedy nikterak překvapující. Pro některé lidi je však velkým překvapením, že štrúdl se píše s ú, a dožadují se logického opodstatnění či pravidla, podle kterého by si pravopis slova štrúdl odvodili. Jenže takové pravidlo prostě neexistuje. Jak by podotkl Eda, laboratorní potkan z Prahy a jeden z protagonistů jmenované knihy: „Máme tu problém, pánové!“ Nezbývá nám nic jiného než si pravopisnou podobu slova štrúdl navždy zapamatovat.
    Na webových stránkách Moravskoslezského deníku se objevil článek varující před sexuálním deviantem pohybujícím se po Ostravě. Holky by měly být určitě ostražitější a dávat si pozor a korektoři či redaktoři Moravskoslezského deníku by měli taktéž zpozornět, aby jim neutíkaly chyby, které se v textu vyskytují...


Zákazníci, kteří si koupili toto zboží, si koupili také:

    Kniha je čtena Lucií. - Podmětem ve větě je kniha (Kdo, co je čteno? Kniha je čtena). Kniha sama o sobě ale není původcem děje, knihu čte Lucie, která je v této větě předmětem. TRPNÝ ROD
    Včera jsem si z knihovny půjčila moc pěknou knížku pro děti. Jmenuje se Vánoční knížka, napsala ji a ilustrovala Tereza Říčanová a v roce 2006 ji vydalo nakladatelství Baobab. Jenže i v tomto textu jsem narazila na pravopisnou chybu, která je zcela mimo mé chápání.
    Slovesa vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu. Slovesa dělíme na určitá a neurčitá. Neurčitá nazýváme infinitiv (nedají se u nich určit mluvnické kategorie) u určitých lze mluvnické kategorie určit (osobu, číslo, čas, rod, způsob, vid, třídu a vzor).
    I když se určení vidu sloves může zpočátku jevit jako složité, je to vlastně poměrně jednoduché. Stačí sloveso převést do infinitivu a určit, zda budoucí čas v infinitivu dává smysl. Jestliže infinitiv má budoucí čas, jedná se o neukončený děj, a tedy vid nedokonavý. Jestliže budoucí čas infinitivu nedává smysl, děj je ukončený a vid je dokonavý.


Vaše dotazy a komentáře na zboží „Český pravopis“

    Ach jo... vina/nevina jakožto substantivum se píše s jedním n, oproti tomu adjektivum vinný, vinná se píše se dvěma n (stejně jako krátký tvar přídavného jména odvozeného z příčestí trpného - vinna).
    Zvláštní, jak mě dokáže nadzvednout ze židle to, když nám (jazykovým korektorům) fušují do řemesla rádoby odborníci na český jazyk. Tito lidé mají zřejmě pocit, že opravovat české texty může kdokoli. A podle toho to taky vypadá. To se pak nelze divit těm, kteří by rádi objednali jazykovou korekturu svých textů, ale po přečtení takového inzerátu od svého plánu upustí. Kdo by taky svěřil opravu textu někomu, kdo se označuje za jazykovou korektorku a hned v první větě (nechytejte mne za slovo) udělá pravopisnou chybu. Ach jo, kam ten svět spěje... 
    Další pravopisná chyba, která se objevila, a to v knížce Ivana Landsmanna Smetanová revoluce. S druhým pádem se přece pojí předložka z, nikoli s (správně: jeden z kolegů).
    Vzor u slovesa poznáme na základě zakončení slovesa ve 3. osobě jednotného čísla minulého času oznamovacího způsobu. (např. zapisovat-> zapisovat – zapisuje – zapisoval) – kupovat, kupuje, kupoval.


Mluvnické kategorie sloves - souhrnné online cvičení

    V knize je použita předložka z, která se váže se 7. pádem, tj. z novými hračkami. Ach jo, se 7. pádem se přece pojí pouze předložka s, tedy správně: s novými hračkami.
    Pravidlo pro psaní těchto dvou předložek je následující. Pokud se jedná o pozitivní skutečnost, užívá se předložka díky (zásluhou něčeho). Naopak v negativním smyslu se píše předložka kvůli (vinou, následkem něčeho).
    Lucie čte knihu. - Podmětem ve větě je Lucie (Kdo, co čte knihu? Lucie čte knihu), Lucie je původcem děje, protože je to ona, kdo knihu opravdu čte. ČINNÝ ROD

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
11626
cache: 0024:00:00