Jak na věc


průměrný hodinový výdělek

Rozhodné období (dále též „RO“)

    V poslední době dostávám na seminářích často dotazy týkající se výše odstupného a náhrad mzdy v souvislosti se skončením pracovního poměru v důsledku rušení pracovních míst. Setkávám se i s tím, že odstupné nebo náhrady mzdy jsou stanoveny chybně, protože je nesprávně spočítán průměrný výdělek. V tomto článku stručně uvádím právní úpravu průměrného výdělku a pár otázek z praxe na toto téma.
    Pokud zaměstnanec do skončení pracovního poměru nevyčerpal dovolenou ( jak loňskou, tak tu letošní), je zaměstnavatel povinen mu ji ve smyslu § 222 odst. 2 zákoníku práce proplatit, a to náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. I tady platí, že rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je (až na výjimky) předchozí kalendářní čtvrtletí. Při výpočtu průměrného výdělku pro účely náhrady mzdy za dovolenou budete tedy vycházet z III. kalendářního čtvrtletí roku 2010.


Kurzy devizového trhu – měsíční průměry

    Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy odpovídající odpracované době.
    Pokud by období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu, spadalo do dvou rozdílných kalendářních čtvrtletí, je nutné tuto skutečnost zohlednit i při výpočtu průměrného výdělku. Zaměstnanec onemocní např. 24. června a jeho dočasná pracovní neschopnost bude trvat až do poloviny července. Období prvních 14 kalendářních dnů této dočasné pracovní neschopnosti zasahuje do měsíců června i července, v obou měsících bude mít zaměstnanec právo na náhradu. Zaměstnavatel musí pro účely jejího výpočtu vycházet odděleně z průměrného výdělku ve vztahu k měsíci červnu (použije rozhodné období 1. kalendářního čtvrtletí) a k měsíci červenci (rozhodným obdobím bude 2. kalendářní čtvrtletí).


Průměrný výdělek a minimální mzda

    Obracím se na Vás s žádostí o Váš názor na výši mého odstupného. Od října 2008 jsem na mateřské dovolené a k 28. 3. 2010 jsem dostala výpověď z důvodu zrušení části společnosti. Pracovní poměr mi skončil k 31. 5. 2010. Má běžná mzda před nástupem na mateřskou dovolenou byla 23 500 Kč hrubého, ve výplatní pásce rozděleno na 10 000 Kč základní mzda + 13 500 Kč ostatní příplatky + prémie dle výsledků společnosti. V pracovní smlouvě mám uvedeno: „Za vykonanou práci náleží zaměstnanci základní mzda ve výši 10 000 Kč měsíčně + prémie v závislosti na výkonu.“ Odstupné mi bylo vypočítáno pouze ve výši 30 000 Kč. Ostatní zaměstnanci, kteří dělali obdobnou práci jako já, ve výpovědích měli odstupné počítané z odpracovaného kalendářního čtvrtletí, tzn. v plné výši včetně příplatků a prémií, jen já díky mateřské dovolené odcházím se „základní mzdou z pracovní smlouvy“. Pokud bych odstupné počítala z odpracovaného čtvrtletí před nástupem na MD, dostanu se na částku cca 75 000, je to velký finanční
    V posledním kalendářním čtvrtletí roku 2009 zaměstnankyně žádného hrubého platu nedosáhla a neodpracovala žádnou hodinu. V takovém případě musíte vypočítat pravděpodobný výdělek dle pravidel obsažených v ustanovení § 355 zákoníku práce, tedy výdělek, kterého by byla bývala dosáhla, kdyby skutečně pracovala. Jak stanoví zákoník práce, zaměstnavatel v této souvislosti přihlédne k obvyklé výši jednotlivých složek platu zaměstnance nebo k platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (a to ve vztahu k rozhodnému období). To znamená, že byste měli vycházet z jejího hypotetického platového zařazení v posledním čtvrtletí roku 2009 (třída a stupeň) včetně připočítání doby praxe a započítat i případnou výši osobního a jiných příplatků, které by zřejmě na svém pracovním místě obdržela.


2. Průměrný výdělek pro účely podpory v nezaměstnanosti

    Pokud je třeba podle pracovněprávních předpisů vycházet z průměrného hrubého měsíčního výdělku, vypočítá se tak, že se průměrný hodinový výdělek vynásobí průměrným počtem hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
    S účinností od 1. 1. 2009 mohou úřady práce na základě novely zákona o zaměstnanosti č. 382/2008 Sb. kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku u zaměstnavatele, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (viz ustanovení § 126 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). Nemají ale vůči zaměstnavateli žádnou sankční pravomoc, pokud by průměrný měsíční čistý výdělek spočítal špatně, v rozporu se zákonnými pravidly. Mohou ale na nesprávnost výpočtu průměrného výdělku upozornit příslušný oblastní inspektorát práce. Ten po zjištění, že zaměstnavatel v důsledku nesprávného postupu vyplácel zaměstnancům např. nižší náhrady mzdy (za dobu překážek v práci, za čerpání dovolené), může uložit kontrolované osobě pokutu až do výše 200 000 Kč.


Kurzy devizového trhu - čtvrtletní průměry

    Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy (platu) a odpracované doby v rozhodném období. Pokud jde o určení rozhodného období, tím je dle ustanovení § 354 zákoníku práce až na výjimky předchozí kalendářní čtvrtletí. Jde-li tedy o vyčíslení náhrady platu za měsíc leden 2010, pak rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku bude poslední kalendářní čtvrtletí roku 2009. Není možné vycházet z výdělkové úrovně, kterou dosahovala zaměstnankyně v roce 2004.
    Jaký průměrný výdělek máme zaměstnanci uvádět na potvrzení při skončení zaměstnání a jaký na formuláři pro úřad práce pro účely podpory v nezaměstnanosti, se kterým se dostaví po skončení zaměstnání? Které měsíce máme započítat do rozhodného období?
    Dle § 50 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se u uchazeče o zaměstnání vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku, který u něho bylzjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání.
    Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy.


Průměrný výdělek v otázkách z praxe

    Ve Vašem případě měl zaměstnavatel vycházet z pravděpodobného výdělku. Účelem pravděpodobného výdělku je stanovit průměrný výdělek tak, jak by zřejmě vypadal, kdyby zaměstnanec v rozhodném období (to je předcházejícím kalendářní čtvrtletí před skončením pracovního poměru) pracoval. Pokud jste pravidelně dostávala vedle základní mzdy také příplatky a prémie a s velkou pravděpodobností a s přihlédnutím i k jiným zaměstnancům byste je dostala i v rozhodném období, nemůže zaměstnavatel vycházet jen ze základní mzdy. Máte tedy právo se na něho obrátit s tím, že s jeho výpočtem nesouhlasíte a aby průměrný výdělek přepočítal. Jinak se můžete obrátit na kontrolní orgán, případně na soud.
    Z jakého průměrného výdělku pro poskytování náhrady platu máme vycházet v případě, že období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance spadne do dvou kalendářních měsíců a zároveň jde o přelom dvou kalendářních čtvrtletí?
    Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dne, z čehož vyplývá, že na 1 měsíc v průměrném roce připadá 4,348 týdne. Průměrný hodinový výdělek se tedy vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348.
    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.
    Zaměstnanci končí 31. října 2010 pracovní poměr na dobu určitou. Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 15. srpna 2010. Z loňského roku mu zbývá 10 dní dovolené, z letošního poměrná část za rok 2010. Jakým průměrem mu vyplatíme při skončení pracovního poměru loňskou a letošní dovolenou?


Kurzy devizového trhu - měsíční kumulované průměry

    V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného čistého měsíčního výdělku zaměstnance, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčníhohrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se tento průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Tento výdělek uvádí zaměstnavatel zaměstnanci při skončení zaměstnání na jeho žádost v potvrzení dle § 313 zákoníku práce.
    Zaměstnankyni v lednu 2010 skončila rodičovská dovolená. Naposledy pracovala v roce 2004. V roce 2009 bylo její místo zrušeno. Protože byla na mateřské a následné rodičovské dovolené s jedním a pak s druhým dítětem, nemohli jsme jí dát výpověď. Nabízíme jí jiné místo, toto ale nepřijala a budeme jí dávat výpověď. Po dobu výpovědní doby jí budeme platit náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Budeme počítat pravděpodobný výdělek, protože neodpracovala v rozhodném období 21 dnů. Pravděpodobný výdělek je z hrubého platu, kterého by zaměstnanec dosáhl (viz zákoník práce), ale máme vycházet z platového zařazení v roce 2004 (tzn. třída a stupeň), kdy u nás naposledy pracovala, nebo z toho, jak by byla zařazena teď?


3. Průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance

    Při skončení zaměstnání vydáváte zaměstnanci na jeho žádost vedle „zápočtového listu“ dle § 313 zákoníku práce oddělené potvrzení o výši průměrného výdělku. Uvádí se průměrný měsíční čistý výdělek. Z jakého rozhodného období se vychází? Pokud by zaměstnanci skončil pracovní poměr např. dne 31. 3. 2010, bude rozhodným obdobím 4. kalendářní čtvrtletí roku 2009. Kdyby ale posledním dnem jeho pracovního poměru bylo datum 1. 4. 2010, za rozhodné období by bylo třeba označit 1. kalendářní čtvrtletí roku 2010. Průměrný měsíční čistý výdělek se uvádí pro účely případného poskytování podpory v nezaměstnanosti. Jak stanoví zákon o zaměstnanosti, tato podpora se vypočte příslušnou procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00