Jak na věc


původní název šumavy keltský

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)

    U rajčat je to už ale jiné. Ty si většina z nás, kteří je pěstujeme, každý rok kupuje od profesionálních zahradníků. Buď jako semínka, nebo jako předpěstované rostliny. A každý český zahrádkář vám řekne: Kupujte jen F1, ale nesnažte se z nich používat semínka k dalšímu pěstování, rostliny budou slabé, nebo nebudou plodit. Výnos z F1 možná budete mít dobrý, ale rostlinu v srpnu nejspíše zachvátí plíseň či některý ze škůdců, takže část výnosu přijde vniveč. Nebo ji musíte stříkat, nebo otrhat na kmínek.
    Pro přírodu jsou původní druhy nenahraditelné, živí se na nich například otakárek ovocný a žluťáskovi pomůžete nejvíce, protože jeho živnou rostlinou je pouze krušina a řešetlák. I symbol přírodních zahrad - ježek, je pod keři doma a jeho přítomnost je nejvyšší certifikací opravdové přírodní zahrady :)


Krojovaný život slováckých parádnic

    Při natáčení jsme narazily na ještě jednu rostlinu, u které bychom si mohli ukázat, jak důležitá je podpora těchto původních odrůd. Jedná se o růže. Možná jste již slyšeli o takzvaných historických růžích. Ty moderní jsou krásné, vyšlechtěné, ale nevoní a léčivé také mnoho nejsou. Jde o hybridy pro oči, nikoli k užitku. Lidé už na léčivou sílu růží téměř zapomněli. Ale takových 100 let zpátky byla na českých vesnicích velmi běžnou růže stolistá. Léčivá. Stejně jako ta damašská nebo keltská. Keltská je divoká a na některých místech v Čechách ji ještě najdete, ale zkuste si někde objednat nebo najít růži stolistou. Stolístka už opravdu téměř z Čech vymizela a u této růže je jisté, že je to obrovská škoda.
 Trend podporovat diverzitu i na našich zahradách 
a nenechat ze světa zmizet krajové odrůdy a staré plodiny proto šíříme dál. Vcelku běžně již seženete heirloom rajčata nebo mrkev a my vám doporučujeme si ze svých cest vozit co nejvíce heirloom osiva a vrátit na naše zahrádky co nejvíc
    Naše původní keře jsou pro svoji odolnost ideální jako okrasné dřeviny na zahrad i pro pestré živé ploty. Každá přírodní zahrada ( ekozahrada ) milovníků přírody obsahuje domácí české keře a podílí se tak na zvyšování biodiverzity. Teprve z původních keřů vzniká opravdu "živý" plot a to nejlépe přirozeně volně rostoucí, který je celoročně pestrý a užitečný přírodě :)
    Podobné to může být s růžemi, které někdo v 18. století vysadil na jakémsi klášterním hřbitově. Klášter císař Josef II. zrušil, o hřbitov se nikdo nestaral, zůstal opuštěný i s rostlinami a ony tam stále rostou. Ty samé. Zní to možná romanticky, růže z 18. století, ale má to i svůj velmi důležitý účel. Zachování diverzity. Lidé se již shodli, že není dobré, když mizí z planety živočišné nebo rostlinné druhy.


Habr obecný 130cm+(Carpinus betulus)

    To vše se však změnilo v polovině 20. století, od kdy byl člověk schopen zasahovat do zárodečných buněk a později i na úrovni genů. Takto v posledních 50 letech vznikly všechny ty F1 odrůdy. Jsou prý „nejlepší“ a bylo by zbytečné se přít. Těžko posoudit, a navíc otázka chuti je otázkou velmi subjektivní.
    TEXT PŮVODNĚ VYŠEL V KNIZE VAŘÍME PODLE HERBÁŘE 3, KDE NAJDETE I DALŠÍ TEXTY O EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ. KNIHU I S PODPISEM A VĚNOVÁNÍM AUTOREK SI MŮŽETE KOUPIT V NAŠEM E-SHOPU.
    Kdo ví, jak chutnala rajská jablka našich prababiček? A jak ta, která pojídal například Karel IV.? Intenzivní šlechtění, především v posledních 100 letech, mělo jediný cíl – větší odolnost rostlin proti chorobám a škůdcům a vyšší výnosy. Ne vždy za cenu lepší chuti. A o té je celý trend pěstování původních odrůd.
    V letošním Herbáři jsme se pokusily vypěstovat původní odrůdy rajčat. Světe div se, podařilo se. Z originálních semínek přivezených z New Yorku se nakonec vyklubala sladká masitá rajčata vhodná na vaření. Nevím, zda nebyla napadena tolik plísní proto, že jsem je hnojila jíchou, což je domácí přírodní hnojivo, a nebo proto, že byla heirloom. Každopádně pár rajčat to hodilo a příští sezonu zasadím usušená semínka, co jsem si z nich schovala. Uvidím, zda se znovu urodí ta původní rajská jablíčka.


Krušina olšová Žluťáskův keř (Rhamnus frangula)

    Druhy keřů vyskytujících se původně na našem území jsou v nenáročnosti a odolnosti díky staletému vývoji k nepřekonání. Původní keře překvapí svými květy nebo zcela nečekanými plody a přitom esteticky zapadají do okolní krajiny. 
    Vrátí se nám to především chutí plodů a také jejich odolností proti chorobám. Nebudeme tak muset používat postřiky a naše zahrady budou nejen oplývat nepoznanou chutí, ale také zdravím.


Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)

    Při natáčení Herbáře jsme také objevily několik nadšenců, kteří se tématem starých odrůd již několik let zabývají, a na závěr tohoto článku bychom se o nich rády zmínily. První je Bohumil Bradna z Markvartic u Jičína. Pěstuje původní osiva luk a snaží se takovéto louky vrátit do české krajiny. Třeba jako variantu na hmotu pro bioplynové stanice nebo do měst do parků. Po celé ČR hledá vyhynulé nebo pesticidy téměř vyhubené polní a luční rostliny
 a snaží se je zachovat pro příští generace. Jeho směsi si můžete koupit pod označením Planta Naturalis. Druhým krásným příběhem je ten Hnutí Brontosaurus Jeseníky, které v Rychlebských horách na místech zaniklých sudetských osad objevilo staré stromy jabloní, třešní a hrušní 
a postupným zmlazováním vracejí do Česka staré ovocné odrůdy. To činí i Radim Pešek v ovocné školce v Bojkovicích, kde se na staré odrůdy ovocných stromů specializují a kde můžete stromy sehnat. Třetím krásným příkladem je Martin Hutař z firmy Pro-Bio, který do českých kuc
    Kultivary ovoce a zeleniny lze v tomto smyslu jako určité druhy chápat. Každý má svoji chuť, svoji barvu, velikost a místu příslušnou odolnost. Některé byly vyšlechtěné v horách, a tak jsou odolné proti chladu, jiné zase ve vlhkém prostředí odolají plísním.
    Na to, co je heirloom, tedy původní osivo, a co již ne, existuje rozdílný pohled. Někteří označují za původní kultivary prodávané před rokem 1951, kdy byl představen první hybrid. Někteří tuto hranici posouvají dokonce dál, a to před rok 1900. Většina původních odrůd jsou odrůdy, které jsou staré několik stovek let. U některých heirloom kukuřic a paprik se zahradníci domnívají, že jde o rostliny ještě z předkolumbovské doby.
    Tak vznikl trend heirloom. Anglické slovo heirloom lze přeložit jako něco starožitného, jako poklad, střežený z generace na generaci. Možná by šlo říct původní.


Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)

    Od nástupu komunismu došlo k určité unifikaci a zestátnění trhu s osivy, takže trend, kdy jednotlivé odrůdy zmizely z trhu, u nás započal velmi brzy a nemuselo dojít ani k vytlačení hybridy. Mnoho krajových specialit jsme tak již nenávratně ztratili. Projevuje se zde i vliv zákonů a nařízení EU, která producenty osiva spíše nutí k unifikaci kultivarů, a tedy k vytváření právě hybridů. Prodej heirloom semen byl donedávna v EU téměř nelegální. Dnes je již tento zákaz novým nařízením zrušen a pod označením „pěstování za zvláštních podmínek“ se tato semena jako hobby balení začínají šířit. Někdy je najdete pod označením prastaré odrůdy nebo krajové speciality a většinou na ně narazíte v e-shopech, kde je mají jako dovozové zboží.
    Pro původní odrůdy toto neplatí. Jejich výnos není nejvyšší. Jejich chuť pro nás může být na počátku nezvyklá, ale je to chuť původní, chuť ozkoušená a mnohdy se plně rozvine až při úpravě. A hlavně, jejich osivo můžete v klidu používat dále a další generace rostlin se budou lišit jen podle podmínek konkrétního roku, jinak půjde v podstatě o rostlinu identickou s tou mateční.
    Je to tak trochu plavba proti proudu času. Šlechtění rostlin je staré jako zemědělství samo. Z travin na loukách vyšlechtil člověk odrůdy obilí, z brukve květák, zelí, kedluben, brokolici, růžičkovou kapustu nebo kapustu. A tak bychom mohli pokračovat. Šlechtění je veskrze pozitivní věc a je člověku ku prospěchu. Pokud probíhá přirozeně, výběrem, případně mezidruhovým křížením, tedy tak, jak byl člověk schopný rostliny „vylepšovat“ po tisíciletí, není důvod nezkoušet nové kultivary a radovat se z výdobytků lidské píle.


Řešetlák počistivý Žluťáskův keř (Rhamnus cathartica)

    Pro velké producenty je totiž důležité, aby jimi vyvinuté odrůdy byly těmi jedinými, které se prodávají, a prodejní plocha v globalizované síti hobby marketů je velmi malá. Je tam prostor na jedno F1 osivo rajčat, stejná F1 u mrkve, jedno zelí a jeden květák. Tím de facto jiné odrůdy odsoudíte k záhubě, protože po pár letech už je nikdo nebude pěstovat a semena ztratí svoji klíčivost. Zbydou jen ta hybridní F1. Toho si zhruba v polovině 70. let minulého století všimla v USA malá skupina hippies, kteří se rozhodli žít v souladu s přírodou, pěstovat bio a snažit se vyhnout především konvencím, kterým podlehla masa zákazníků, ale i zemědělců. Brzy však narazili na problém: Když už pěstujeme zdravě a čistě, odkud máme brát osivo?

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
17416
cache: 0024:00:00