Jak na věc


odrůdy hlávkového salátů

Jitrocel kopinatý: první pomoc při poranění

    Vyséváme přímo na záhon od března do května a vysazujeme stejně jako salát hlávkový. Ledové saláty sklízíme probírkou podle potřeby od července až do konce září. Salát k řezu je na pěstování a ruční práci nejméně náročný. Poměrně hustě se vysévá do pařeniště, jakmile počasí dovolí. Za tři až čtyři týdny se listy odřezávají těsně nad zemí.
    Vegetační doba – od výsevu do sklizně – se pohybuje od 30 do 110 dnů. Ke konci vegetačního období, nebo vlivem nepříznivých světelných a tepelných podmínek i dříve, ze středu hlávky vyrůstá květní stonek. Vykvétání salátu není z konzumního hlediska žádoucí a dá se tomu zabránit jedině pečlivým výběrem odrůdy a vhodným termínem pěstování.
    Jsou vhodné pro rychlení v nevytápěném skleníku nebo pařeništi, pro volnou půdu i pro podzimní výsevy. Tyto odrůdy totiž bez poškození snesou i mrazíky do mínus pěti stupňů Celsia. Vyséváme je v únoru do pařeniště a vysazujeme v březnu až dubnu.


Jak se zbavit octomilek? Nastražte chytré pastičky!

    Kořenový systém salátu je sice poměrně rozvětvený, ale velmi mělký. Proto je potřeba důkladně a častěji zalévat. Nad povrchem půdy se nejprve tvoří přízemní růžice listů, které se (v závislosti na odrůdě) později svinují v hlávky. Listy jsou různé zkadeřené a zbarvené. Obvyklá je zelená barva, ale existují i odrůdy červenolisté a žlutolisté. Hlávky dosahují hmotnosti 100 až 500 g podle typu a odrůdy salátu.
    Tvoří velké žlutozelené hlávky s bublinatými listy vynikající chuti. Je to ranější nevybíhající MĚLNICKÝ MÁJ .
    Raný polní salát s vysokou odolností proti vybíhání, určený pro jarní výsadbu a výsev do 30.4.
    Jsou vhodné pro podzimní výsadbu a k přezimování ve volné půdě. Semeno vyséváme v druhé polovině srpna a sazenice vysazujeme během září, nejpozději však počátkem října na záhony.
    Patří mezi nejranější a jsou určeny pro pěstování v pařeništi, fóliovníku nebo skleníku. Osivo se vysévá v lednu až únoru do bedniček. Po vzejití, ve stádiu dvou pravých listů, se sazenice přepichují do rašelinového kontejneru, kde salátovou sadbu dopěstujeme.
    Tvoří až 40 cm vysoké protáhlé hlávky. Z dubnového až červnového výsevu vypěstujeme přepichováním sazenice, které vysazujeme do sponu 30 x 30 cm. Vegetační doba je poměrně dlouhá, asi tak čtyři měsíce.


Libeček lékařský: afrodiziakální bylina i chutné koření

    Hlávkový salát dělíme na různé typy podle doby pěstování: na rychlený a polní, který se dále rozlišuje na jarní, letní a zimní. Odrůdu vybíráme podle toho, kdy chceme salát sklízet.
    Hlávkový salát vznikl vyšlechtěním z obyčejného plevele, který běžně roste na polích, navážkách a všeobecně chudších půdách. Locika planá byla totiž jednou z nejdůležitějších zelenin starého Egypta, z něhož se rozšířila do Kalifornie.
    Drobná semínka klíčí za tři až sedm dní. Nesmíme zapomenout, že k vyklíčení potřebují světlo, proto semínka jen slabě posypeme zeminou, povrch utužíme a opatrně zaléváme. Sazenice k výsadbě na záhon má mít tři až pět pravých listů. Při výsadbě sazenic nesmí přijít srdéčko pod úroveň okolní půdy. Hlávkový salát sázíme do sponu 25 x 30 cm.
    Tam teprve salát dostal současnou podobu, jak ji známe dnes. V Evropě se objevil až o mnoho století později. Zdánlivě dlouhou dobu cesty salátu na náš kontinent má na vině doprava, kterou jednoduše salát nevydržel. Zlom nastal teprve až když americký šlechtitel Jagger „objevil“ salát ledový. Název dostal salát podle způsobu skladování, který byl při transportu chlazen ledem, aby si uchoval čerstvý vzhled.


Užitečné rady pro pěstování salátu

    Salátu se nejvíce daří v teplých slunných polohách na středně těžkých půdách bohatých na humus, takzvaně ve „staré síle“. Přímé hnojení organickými hnojivy není třeba, dobře vyzrálý kompost je pro tento účel vhodnější. Kyselé půdy salát nesnáší, půdní reakce má být neutrální až mírně alkalická.
    Jsou výbornou doplňkovou zeleninou okolo záhonů nebo jako následná plodina po ředkvičkách či kedlubnách. Vyséváme je přímo na záhon koncem dubna a sklízíme od srpna do září. Výhodou letních odrůd je, že nevybíhají do květu a tvoří pevné hlávky.
    Je dalším listovým salátem, který je také známý jako „dubáček“. Listy salátu totiž vzdáleně připomínají tvar dubového listu. Sklízí se postupným očesáváním listů nebo se řežou celé rostliny. I jeho pěstování je poměrně snadné a od pěstování salátu k řezu se liší jen sponem výsadby, který by měl být 25 x 15 cm.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00