Jak na věc


odčitatelné položky na dítě

2.3 Podstata rozboru podmínek podle § 38na ZDP

    Poskytne-li právnická osoba dar ve formě majetku, odčitatelnou položkou se při splnění dalších podmínek může stát maximálně daňová zůstatková cena hmotného majetku, v případě ostatního majetku (např. zásoby) pak maximálně účetní hodnota, a to zvýšená o případný odvod DPH, která se k darovanému majetku váže. Jde o velmi praktické ustanovení, které řeší výši odčitatelné položky zcela konkrétním způsobem. Je tedy zcela zřejmé, že hodnota DPH, pokud se k darovanému majetku váže, je součástí položky odčitatelné od základu daně.
    Došlo ke změně struktury výnosů z více než 20 % (výsledek je nižší než 80 %), proto ztrátu není možné uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně za rok 2008.
    Jen pro jistotu je třeba uvést, že daňovou ztrátu nenajdeme v účetnictví, ale v daňovém přiznání k dani z příjmů. Je proto nutné vést přesnou mimoúčetní evidenci o:
    Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 je zavedena položka odčitatelná od základu daně, a to ve výši 100 % výdajů (nákladů) souvisejících s výzkumem a vývojem, a sice na základě ustanovení § 34 odst. 4 až 8 ZDP. Více informací na toto velmi rozsáhlé téma obsahuje pokyn D-288. Pokud se nepodaří celou částku odpočtu uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně roku 2008, bude možné tento odpočet uplatnit ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V roce 2008 bude tedy možné uplatnit část odpočtu vzniklého v roce 2005 až 2007, který nemohl již být uplatněn v roce vzniku nároku z důvodu ztráty či nízkého základu daně.


Položky odčitatelné od základu daně z příjmů právnických osob v roce 2008

    Každá z odčitatelných položek má svá vlastní časová a věcná pravidla pro uplatnění. V dalším textu se budeme jednotlivými odčitatelnými položkami zabývat. Největší péči budeme věnovat uplatnění daňové ztráty, neboť se jedná o velmi složitou problematiku.
    Ztrátu je možné uplatnit, protože i přes proběhlou podstatnou změnu ve složení společníků nedošlo ke změně struktury výnosů, neboť bylo využito ustanovení § 38na odst. 3 ZDP.
    K problematice výpočtu limitu pro posouzení změny struktury výnosů podle jednotlivých činností uvádí pokyn D-300 vzorec, podle kterého se limit 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle účetních předpisů stanoví takto:


1. Základní pravidla pro časové uplatnění odčitatelných položek

    Výše této odčitatelné položky se rovná 30 % základu daně neziskové organizace. Minimální částka této odčitatelné položky je pro rok 2008 ve výši 300 000 Kč, maximální pak 1 000 000 Kč. Prostředky, které nezisková organizace získá touto daňovou úlevou, musí vynaložit na krytí nákladů z hlavní činnosti, a to v zákonem určeném počtu bezprostředně následujících zdaňovacích období (jednom či třech podle typu neziskové organizace). U veřejných vysokých škol je možné odečet uplatnit tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím (jednom) zdaňovacím období ke krytí nákladů při vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. Společenství vlastníků jednotek pak musí ušetřené prostředky vynaložit ke krytí nákladů spojených se správou domu do konce následujícího zdaňovacího období. Pokud však nezisková organizace ukončí svoji činnost, pak nezbude nic jiného než uplatněný odpočet z důvodu nesplnění následné podmínky vrátit do základu daně. Tento speciální odpočet je možné
    Výsledkem transformace účetního výsledku hospodaření před zdaněním na rozdíl zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů je základ daně, případně daňová ztráta. Ačkoliv tato část daňového přiznání je tou nejsložitější, práce na výpočtu daňové povinnosti nejsou skončeny, neboť je třeba ještě uplatnit odčitatelné položky. Odčitatelné položky je možné uplatnit od základu daně, nikoliv od daňové ztráty. Základ daně, od kterého se daňová ztráta odčítá, je pak definován v § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a sice jako rozdíl, o nějž příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů od daně osvobozených, převyšují výdaje, a to při respektování jejich časové a věcné souvislosti v daném zdaňovacím období.
    Daňová ztráta byla vyměřena za rok 2004. K 1. 4. 2006 společnost začíná účtovat v hospodářském roce, přičemž za období 1. 1. 2006 - 31. 3. 2006 bylo podáno daňové přiznání (jednalo se o účetní období, po jehož ukončení se podává daňové přiznání).


2.1 Základní pravidla odpočtu daňové ztráty

    Dalšími podmínkami pro odpočet daňové ztráty se musí zabývat veškeré právnické osoby, které mají společníky, akcionáře či družstevníky, pokud od svého základu daně chtějí odečíst daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně.
    Změnu struktury výnosů podle jednotlivých činností stanovíme z hodnoty „tržeb za vlastní výkony a zboží“, což je hodnota, která je z účetnictví snadno čitelná a bez problémů ji jsme schopni přiřadit jednotlivým činnostem.
    Poněkud odlišně je pojata situace v případě akciové společnosti, která vydala akcie na majitele. V takovém případě může být problematické testování podstatné změny ve složení akcionářů, neboť tato skutečnost nemusí být vždy zjistitelná (kdo akcii na majitele vlastní v průběhu roku, nelze obvykle vysledovat).
    Základem daně z příjmů právnických osob je částka 15 000 Kč. Právnická osoba poskytla dar dětskému domovu ve výši 3 000 Kč. Je možné dar jako odčitatelnou položku uplatnit?
    V průběhu roku 2007 došlo ke kompletní výměně společníků. Společnost za rok 2008 chce uplatnit ztrátu z roku 2006 jako položku odčitatelnou od základu daně. Je otázkou, zda je odpočet ztráty možný. Společnost v roce 2008 vykonává tyto činnosti a dosáhla z nich následujících výnosů:


2.2 Výpočet lhůty pro uplatnění ztráty

    Fyzická osoba-obchodník s výpočetní technikou, plátce DPH se rozhodl věnovat dva počítače ze svého skladu zboží (účetní hodnota celkem 40 000 Kč) obecně prospěšné společnosti Jizerské hory za účelem propagace ochrany hor. Jaká hodnota bude odečtena od jeho základu daně, který činí 500 000 Kč?
    Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání nákladů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy (výnosy) byly vykázány v období nikoliv vynaložení nákladů, ale v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.


2.5 Podání žádosti o závazné posouzení

    Některé z odčitatelných položek lze s určitými omezeními přesunout do následujících let - jako například daňovou ztrátu, odpočet na výzkum a vývoj; některé propadnou bez možnosti dalšího uplatnění - jako například dary, odčitatelná položka neziskových organizací. Zákon o daních z příjmů dále nenařizuje, že by poplatníci museli přednostně jako odčitatelnou položku použít například nejstarší vyměřenou dosud neuplatněnou ztrátu, ale ponechává zcela na libovůli poplatníka pořadí uplatnění vyměřených daňových ztrát. Zákon také nijak nezasahuje do pořadí uplatnění jednotlivých odčitatelných položek od základu daně. Od základu daně je tak možné v různém pořadí odečíst následující odčitatelné položky:
    Zákon o daních z příjmů definuje daňovou ztrátu v § 38n jako rozdíl nižších příjmů a vyšších výdajů upravených o položky uvedené v § 23 ZDP - tj. jako rozdíl příjmů zdaňovaných v daňovém přiznání a výdajů, které zákon o daních z příjmů uznává jako daňově účinné. Ztráta může vzniknout jak za zdaňovací období (§ 17a ZDP), tak i za období, které není zdaňovací, ale po jeho ukončení se podává daňové přiznání (§ 38m ZDP).
    V porovnávaném období je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období. V období, kdy má být ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn, kterými dojde od posledního dne období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, do konce období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, k nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech.


3.3 Odpočet neziskových organizací

    Počínaje 1. 1. 2005 již žádný nový nárok na reinvestiční odčitatelnou položku nemůže vzniknout. Pokud však z minulých let vzniklé nároky dosud nebyly z důvodu vykázání daňové ztráty či nízkého základu daně uplatněny, je možné takto učinit v prvním zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně. Pokud je tímto obdobím rok 2008, z minulosti vzniklá reinvestice bude uplatněna na řádku 240 daňového přiznání. Vrácení dříve uplatněného nároku znamená zvýšení základu daně, a to na řádku 30 daňového přiznání.
    Společnost AD s. r. o. vznikla v roce 2007 se dvěma společníky - pan Novotný a pan Horáček - každý s podílem 50 %. V témže roce společnost započala se stavbou hotelu. Většina nákladů, které byly vynaloženy, se stala součástí budoucí vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku, některé správně režijní náklady však vznikly bez souvislosti se stavbou. Společnost má živnostenský list na pohostinství, nicméně žádné výnosy z této činnosti v roce 2007 nevykázala. Společnost AD s. r. o. za rok 2007 vykázala ztrátu ve výši 400 000 Kč. V roce 2008 došlo k prodeji této společnosti novému nabyvateli - společnosti STAR a. s., která od obou společníků podíly odkoupila. Nový vlastník - STAR a. s., který otevřel hotel v roce 2008, by rád uplatnil ztrátu z roku 2007 jako položku odčitatelnou od základu daně.
    Podmínky, za nichž se dary, které právnické osoby věnují na veřejně prospěšné účely, stávají položkou odčitatelnou od základu daně, jsou definovány v § 20 odst. 8 ZDP. Je nutné respektovat:


2.4 Posouzení podmínek § 38na v akciové společnosti s akciemi na majitele

    Zdánlivě jednoduchý problém se může zkomplikovat, pokud se mezi řádná zdaňovací období (definovaná v § 17a ZDP) dostane období, které není zdaňovací, ale po jeho ukončení se daňové přiznání podává (definována v § 38m ZDP). Za období, které není zdaňovacím, se ztráta uplatnit může, toto období se však nepočítá do celkového počtu pěti zdaňovacích období (do limitu pro uplatnění ztráty).
    Pokud by si daňový subjekt nebyl jist, zda jsou splněny podmínky pro odpočet ztráty při podstatné změně, může na základě ustanovení § 38na odst. 7 ZDP a následně § 34b zákona o správě daní a poplatků požádat správce daně o tzv. závazné posouzení. Správce daně vydá rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných (v tomto případě důsledky uplatnění daňové ztráty), které musí být odůvodněno a musí obsahovat časový i věcný rozsah závaznosti.
    Zákon s účinností od roku 2008 nestanoví lhůtu pro podání žádosti o závazné posouzení podmínek stanovených v § 38na. Pokud rozhodnutí o závazném posouzení je poplatníkovi doručeno po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, je možné uplatnit odčitatelnou položku v dodatečném daňovém přiznání na daň nižší (§ 38na odst. 8 ZDP).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
20383
cache: 0024:00:00