Jak na věc


miminka chrudimský deník

Horoskop na srpen 2015 pro jednotlivá znamení

    Léta 1411–12 představují eskalaci násilí Husova tábora. Hus ve svých kázáních i univerzitních přednáškách líčí tu část duchovenstva, jež stála na straně arcibiskupově, jako mravně zkaženou bez výjimky. To vedlo k tomu, že luza přepadá duchovní osoby a řeholníky, bývalý Husův přítel a nyní odpůrce Štěpán z Pálče píše, že „mnoho svatých kněží bylo pronásledováno… někteří z nich usmrceni, jiní oloupeni, jiní vyhnáni z vlastních kostelů…“ V Klatovech a Žatci byli někteří duchovní upáleni nebo utopeni. Nevíme nic o jejich počtu, ani neznáme jejich jména s výjimkou klatovského dominikána Jana řečeného Malík. Tato zvěrstva byla přímým důsledkem Husova nenávistného štvaní, on sám se nikdy nezastal uvedených obětí z řad duchovních osob.
    Nenechme se rozeštvat. Spojme se. Všichni pracovití a podnikaví lidé v téhle zemi jsou spolu na jedné lodi. Díry do naší loďky vrtají úplně jiné krysy.
    Ale po pořádku: Dřívější spory o to, jestli se Hus narodil (patrně kolem roku 1370) v Husinci u Prachatic nebo u Prahy, jsou dnes bez významu. R. 1393 Hus dosáhl na Karlově univerzitě titulu bakalář, r. 1396 titulu mistr. R. 1400 byl vysvěcen na kněze a dělal rychlou akademickou kariéru, spojenou s kazatelstvím v různých pražských svatyních, r. 1403 se stal definitivně kazatelem v kapli zasvěcené Betlémským neviňátkům.


Starověký Egypt - poučná laboratoř

    Ptám se ho, zda tehdy neuvažoval o tom, že by svůj podíl také prodal, podobně jako Walentovi. Jestli si vůbec dovede představit, že by tu dlouhou rodinnou tradici přerušil. A on se zase směje. „Jestli půjdeme dál, jestli Pewag vytáhneme z problémů, to nebyla vůbec otázka, to byla samozřejmost. Chtěl jsem firmu udržet a dál rozvíjet. Ale ne kvůli stoleté historii, ale pro ty roky před námi. Nesl jsem tehdy za firmu odpovědnost, plně ji nesu dodnes, a chtěl jsem uspět – za sebe i za firmu,“ vysvětluje Pengg. Když se stal před dvanácti lety jediným vlastníkem, provedl v Pewagu malou revoluci – zrušil pozice obchodního ředitele i výrobního ředitele a dal více pravomocí šéfům jednotlivých závodů. „Chtěl jsem, aby se chovali víc jako podnikatelé. Aby Francouz měl pocit, že je ta fabrika jeho, a tak se o ni musí starat, aby to Čech řídil tak odpovědně, jako by mu ten závod patřil. A to byl podle mě jeden ze zásadních klíčů k úspěchu,“ říká Pengg. Jeho manažeři v dceřiných firmách podle něj vě
    Husovo upálení neschvalujeme. Bylo by však křivdou vyřknout slovo „odsuzujeme“, protože se jednalo o oprávněný akt sebeobrany tehdejší společnosti proti teroru a rozvratu ze strany heretických sekt. Nepřiměřeným byl ale trest smrti za pouhé přesvědčení, byť bludné. Kontext doby a zkušenost prostého obyvatelstva s heretiky byly ovšem takové, že se jevilo téměř nemožným chtít opak.


Radomír Malý: Jan Hus objektivně a bez příkras

    A.cz: Dokážeme se poučit z chyb našich předků? Z chyb zaniklých civilizací? Ne. Anebo tomu alespoň zatím nic nenasvědčuje. Starý Egypt položila nesmyslná a nákladná stavba a zejména pak provoz pyramid, které ho ekonomicky systematicky ruinovaly a zemi nic nepřinášely. Dnes nás podobně ruinují obrovské mandatorní výdaje neprorůstových odvětví státu. A nárůst byrokracie je jen jedním z nich. Navíc i samotný systém se stává stále složitějším, jen obtížně ovládatelným a reformovatelným. Před časem jsem měl na justiční akademii seminář pro soudce. A docela mě šokovalo, v jaké míře jsme se shodovali. Soudci mi vyprávěli, jak je soudnický systém těžkopádný - možná neudržitelný. Že zákony jsou věcí interpretace, často jdou proti sobě a že třeba občanský zákoník nemá běžný občan šanci pochopit. Soudnický systém je dnes natolik složitý, že právo není věcí spravedlnosti, nýbrž interpretace. Advokáti proto zažívají svůj zlatý věk. O neudržitelnosti právního systému a jeho zjednodušení se hovoří už
    To je však pouhá hypotéza, do hlubin Husovy duše nikdo neviděl. Církev však nemůže Husovu statečnost uznat jako ryzí věrnost vlastnímu, nezaviněně mylnému svědomí, protože nezbytná kritéria tady chybí. Husovu oběť na hranici nelze totiž zcela oddělit od jeho předchozího hříšného jednání, jehož se nikdy nezřekl a za něž nikdy neprosil o odpuštění, konkrétně od podněcování násilí proti duchovenstvu a servilnosti vůči nemravnému a zločinnému králi Václavovi. Husovu statečnost a oběť života není proto možno hodnotit jinak než jako falešné mučednictví.


Z reformního kazatele ideolog krutovlády Václava IV.

    Takové Církev vždycky odmítala. V minulosti se vyskytlo mnoho falešných mučedníků, kteří podstoupili, byť statečně, oběť života za nejrůznější ideje včetně nacistických nebo komunistických, přitom ale sami měli na svědomí krev nevinných nebo jiné delikty, na což byli dokonce hrdí. Tady se nedá mluvit o mylném svědomí bez vlastní viny, neboť každý člověk se zdravým rozumem a svobodnou vůlí je schopen poznat přirozený mravní zákon, jenž zakazuje vraždy, nespravedlivé násilí, krutost nebo podvody.
    Nic takového neříkám. Jen si ale musíme přiznat, že se něco děje a že je nejvyšší čas s tím něco dělat. Evropa by se už měla konečně vzpamatovat ze svého snu o politické korektnosti. Příkladem jí může sloužit Kanada či Austrálie. Azyl poskytují jen potřebným, kteří respektují tamní zákony, a nikomu se za to neomlouvají. Měli bychom se tedy konečně rozhodnout, co chceme: komu pomáhat a jak. Sociálními dávkami nic nevyřešíme - jen jimi oddalujeme úpadek.


Horoskop na červenec 2015 pro jednotlivá znamení

    Po r. 1405 však začal arcibiskup svůj přátelský vztah k Husovi měnit. Souviselo to s ostrým odsouzením viklefismu v Čechách římským papežem (Čechy se držely římského, nikoli avignonského) Innocencem VII. Hlavní protagonisté těchto bludů Stanislav ze Znojma a Štěpán z Pálče byli povoláni do Říma, kde Viklefovy hereze odvolali. Univerzitní mistr Ondřej z Brodu vydal ostrý spis proti viklefismu v Čechách. Současně s tím se zde šířily i nauky heretiků valdenských, zastávané horlivě Mikulášem z Drážďan. Valdenští popírali očistec a hierarchickou strukturu Církve, kterou považovali za „babylónskou nevěstku“ a papeže pokládali za Antikrista. Arcibiskup Zbyněk zahájil proces proti hlasateli valdenství Mikuláši z Velenovic řečenému „Abrahám“, Hus se ale postavil na jeho stranu. Tím definitivně ztratil Zbyňkovu přízeň a vztah obou se stal od r. 1408 krajně napjatý. Hus se otevřeně postavil do čela tábora wicklefistů.
    Přesvědčení, že zatvrzelý kacíř má být potrestán hranicí, bylo tak všeobecné, že ve středověku nenalézáme žádný hlas, jenž by tomu oponoval (s výjimkou samotných heretiků, kteří, když se octli před soudem a hrozila jim smrt, volali po zrušení tohoto trestu, pokud však měli moc, sami jej hojně uplatňovali). Sám Hus v době, kdy se těšil přízni Václava IV., smýšlel úplně stejně. Palacký píše (Dějiny…III, str. 117), že při teologické diskusi před králem na Žebráku „hotov byl podati články své i písemně, budou-li protivníci jeho … chtíti se zavázati k dostatečnému průvodu žaloby své, a to pod pokutou odvety, totiž pod upálením, jakovéž na kacíře slušelo…“ Z Kostnice ovšem píše svým přátelům dopisy, v nichž vášnivě protestuje proti trestu smrti pro heretiky – dodejme: když se týkal jeho osoby, když se ale měl týkat jeho odpůrců, jak dokazuje výše uvedený citát, tak bylo naopak všechno v pořádku.


Horoskop na červen 2015 pro jednotlivá znamení

    Pod vlivem této agitace se v epoše národního obrození postupně utvářel názor, že být dobrým Čechem a být dobrým katolíkem se navzájem vylučuje, protože katolická církev prý Čechům „upálila“ Jana Husa. Jeho postavu využili pro svoji protikatolickou agitaci v průběhu dvacátého století liberálové, socialisté a především komunisté. Hus se stal symbolem boje za svobodu vyjádření svého názoru, komunisté jej potom povýšili do roviny bojovníka za sociální spravedlnost.
    A.cz: Když vás tak poslouchám, tak se asi na stavění plotů v Maďarsku či na zostřené hlídání hranic Unie díváte dost shovívavě.Krátkodobě to může jednotlivým evropským zemím ulevit. Avšak dlouhodobě to neřeší podstatu problému. A myslet si, že tím něčeho dosáhneme, je opravdu dost bláhové.A.cz: Promiňte, že se opakuji: určitě vnímáte zmíněná bezpečnostní, civilizační, ale i ekonomická rizika, která s přílivem uprchlíků souvisejí? Podle některých expertů to může Evropu vnitřně rozložit. Znovu se vrátím k Římské říši. Její transformace tehdy trvala několik století, než vznikla doba katedrál - tedy raný středověk. A tahle přeměna se mimo jiné odehrávala i pod tlakem příchodu jiných etnik. Lidský život je v době takových přeměn samozřejmě velmi složitý, stejně jako adaptace na přicházející změny.


Nejpalčivější otázky na téma „Jan Hus“

    Při srovnání všech těchto faktů nelze jinak než konstatovat, že Husova osobnost je v našich dějinách spíše zápornou než kladnou postavou. Pozitivně nutno u Husa ocenit jeho vysoké vzdělání, odstranění spřežkového pravopisu a počáteční upřímný zápal pro mravní reformu v kléru. Jeho traktáty jsou historicky cenným dokladem teologického myšlení té doby a tam, kde Hus zůstává pravověrným, mají leckdy co říci i dnešku. Hus také stojí mravně výš než alkoholik a smilník Luther nebo münsterský polygamista Jan z Leydy či jiní představitelé pozdější protestantské reformace.
    Kdyby Hus žil dnes a musel se z těchto názorů zodpovídat před Kongregací pro nauku víry, není pochyb, že by tato instituce, pokud by nebyla zasažena modernismem, rozhodla přesně tak jako kostnický sněm. Katolická nauka je totiž neomylná a nadčasová. Hus zde plně akceptuje Viklefovy bludy, i když nepřebírá celou jeho nauku. Viklef s výjimkou křtu popírá všechny svátosti, Hus všech sedm naopak plně vyznává. Viklef odmítá mariánský kult a úctu svatých, Hus naproti tomu je zastává a dochovala se některá jeho kázání, v nichž velebí Pannu Marii. To ale žel nic nemění na jeho celkové heterodoxii, jíž se nemínil vzdát.


Chyby zaniklých civilizací? Jsme nepoučitelní

    Už ve starých civilizacích sehrávala zpočátku velmi užitečnou roli státní byrokracie. Vybírala daně, přerozdělovala je, podporovala růst ekonomického bohatství a tím i vznik úžasných státních projektů. Nakonec ale byrokracie vždy zbytněla, stala se málo produktivní, spotřebovávala více prostředků, než vytvořila, rostly mandatorní výdaje, a tudíž i zadlužování státu... Francis Fukuyama takový systém, který se navíc brání jakékoliv pozitivní změně, nazývá vetokracie. Tahle spirála musí jednou skončit. A taky vždy skončila. Čas od času to přerůstá v katastrofu, kdy tento vnitřně vyhořelý stát či civilizace spadnou do období náhlých klimatických změn, které už - i kvůli své vnitřní krizi a nedostatku generovaných zdrojů - nejsou schopny zvládnout. Takhle tedy probíhají ony vzestupy a pády. Nepřipomíná vám to něco? Zajímavým srovnáním může být i původně velmi pozitivní idea sociálního státu, která zformovala Evropu do dnešní podoby. Proto v ní chceme žít a pomáháme zároveň lidem, kteří už n
    Je zvláštní a také charakteristické, že současní husovští badatelé různých orientací tuto knihu vysoké kvality většinou neberou příliš vážně, ačkoliv v roce 1915, kdy poprvé vyšla, za ni udělila prof. Sedlákovi cenu samotná Evangelická akademie. Proč je dnes tato monumentální práce tolik opomíjena? Proč jsou naopak stále vyzvedávány husovské publikace belgického katolického neomodernisty Paula de Voogta, který označuje proces s Husem přímo za „zločin“ katolické církve? Odpověď je jednoduchá: Protože Sedlák předkládá informace, jež jaksi „nepasují“ do obrazu Husa jako průkopníka „ekumenismu“, který by se tak údajně mohl stát symbolem sjednocení křesťanů bez nutnosti návratu odloučených k jednotě se Svatým stolcem a přijetí katolické nauky.


Husovo chování na kostnickém koncilu

    A.cz: Civilizačním výdobytkem - přes všechny výtky a omyly - je snad Severoatlantická aliance s Evropskou unií, v jejichž silách určitě je vámi zmíněné civilizační propady když ne zastavit, tak alespoň utlumit. Mimo jiné i proto, aby nevyústily v krvavé ozbrojené konflikty. V poslední době roste zájem armády či některých politiků o komunikaci s vědci. Například vojáci si uvědomují rostoucí složitost světa. Že je velmi důležité znát anatomii společenských a civilizačních procesů, aby se mohlo efektivně reagovat na to, co se děje. První vlaštovkou byla před lety velká konference NATO ke kolapsu civilizací v roce 2200 před Kristem. Podobná setkání mohou přispět ke kvalitním adaptačním strategiím. I s jejich pomocí se pak můžeme dobře připravit na změny, které nás nevyhnutelně čekají. Jinými slovy: jak třeba pomoci lidem, kteří prchají před válkou, aby se zde usadili, naučili se jazyk a pracovali. Nemyslím tím ovšem pomoc mladým mužům s drahými mobily, kteří se vloupají do kamionů, jen aby
    Tři Husova veřejná slyšení před koncilem v červnu r. 1415, o nichž nám podává nejpodrobnější zprávy Petr z Mladenovic, jen ukazují, jak Hus neustále mlžil a chtěl po koncilu nemožné: aby s ním na téma jeho nauky diskutoval a dokazoval mu z Písma sv., že se mýlí. Teologická diskuse však nebyla v pravomoci tohoto sněmu, Hus se měl pouze vyjádřit, jestli inkriminovaným větám, odporujícím zjevené pravdě, učil, nebo ne, a pokud učil, tak jestli se bludů zříká, či nikoliv.
    Nelze takto hodnotit i Husa? Jeho minulí i současní ctitelé poukazují na to, jak statečně odmítl zříci se Viklefových bludů a dal přednost potupné a bolestivé smrti. Nelze kvalifikovat i toto jako věrnost hlasu svědomí, byť nezaviněně mylného?


Markéta Šichtařová: Jak na imigranty?

    Husovi na koncilu dokázali z jeho spisů třicet bludných vět, původně jich bylo třicet devět. Žádali po něm, aby je odvolal, neustále měnili formulace, aby pro něj zněly co nejpřijatelněji a nejméně potupně (osm prelátů přišlo za ním až do vězení, navštívil ho tam i jeho bývalý přítel Štěpán z Pálče). Když Hus všechny odmítal, bylo zřejmé, že si smrt na hranici sám přeje – a s tím už nemohl koncil nic dělat. 6. července r. 1415 se tedy uskutečnila jeho poprava ohněm.
    To, že jeho postava se stala v českém národě symbolickou a dominantní, je paradoxně dílem nikoli Čecha, nýbrž Němce Caspara Royka, oficiálního církevního historika josefinské éry. Tento osvícenec v kněžském rouše napsal učebnici církevních dějin pro tzv. generální semináře, instituce pro formaci budoucího kléru, jež podléhaly státu a nikoli biskupům. Jeho učebnice je plná invektiv proti papežství (tzv. „ultramontanismu“), katolickým dogmatům, mariánské úctě, zpovědi, odpustkům apod. Na prvé místo klade zcela v duchu osvícenství „svobodu svědomí“ a „lidskou volnost“ proti údajnému katolickému „barbarsky středověkému“ tmářství a „znásilňování svobody svědomí“. Husa vyzvedl jako symbol boje proti tomuto „tmářství“.


Dorazí Evropu klimatická změna?

    O upřímnosti reformního zápalu arcibiskupa Zbyňka Zajíce svědčí, že dvakrát Husa pověřil, aby na synodě duchovenstva kázal proti zlořádům v kléru. O tom, jak si Husa cenil, svědčí fakt, že mu dal za úkol vypracovat negativní stanovisko k tzv. zázraku ve Wilsnacku. Tato německá vesnice byla přepadena a zničena loupeživými rytíři, za oběť padl i tamní kostel. V troskách se našla konsekrovaná hostie potřísněná krví, což si lid vyložil jako zázrak. Hus poukazoval na to, že krev se na hostii mohla dostat přirozeným způsobem, když lapkové masakrovali místní obyvatelstvo, není proto žádný důvod k tomu, mluvit o zázraku.
    A.cz: Co je tedy dnes pro Evropu největším rizikem? Islámský stát, uprchlická vlna, anebo Rusko a válka na Ukrajině?Nehledě na to, co se děje i s přispěním Ruska na Ukrajině a jak tragickým obdobím prochází tato země... tak z dlouhodobého hlediska považuji Rusko za našeho partnera. Dokazují to i evropské dějiny za posledních dvě stě let. Pokud ale vidím v někom opravdové nebezpečí, tak jsme to my sami. Jestli nezačneme řešit například uprchlickou vlnu poctivě, tudíž i nekompromisně, tak nám hrozí radikalizace obyvatel. A to je nejhorší, čeho bychom se mohli dočkat: společnost se bude radikalizovat, nechá se strhnout "vůdci" a bude volat po radikálním řešení všeho. My sami sobě jsme tedy největším nebezpečím či nepřítelem.


Pajonk (Svobodní): Rozeštvat lidi, a komu tím pomůžete?

    To vše je zapotřebí objektivně zvážit na základě staronového studia pramenů. Úmyslně píši „staronového“, protože nikdo dosud nezkompletoval a nepročetl dokumenty týkající se Husova života a díla tak důkladně jako skromný a nenápadný profesor katolického brněnského semináře Jan Sedlák, jenž vydal r. 1915 tak vynikající podrobnou a detailní monografii o Husovi, že ji dosud co do kvality nikdo nepřekonal a pravděpodobně už nikdy nepřekoná. Všechny důležité prameny, jež bylo možno k husovské tématice posbírat, jsou u Sedláka, nic nového už se nejspíš neobjeví.
    Parlamentní listy - Odboráři, pan premiér a pan ministr financí posledních pár let neustále opakují dokola jednu a tutéž písničku: „Zaměstnanec platí daně, živnostník ne.“


Západ tajně chystá válku, postaví nás před hotovou věc. Syn ministra Baudyše našel prý množství důkazů

    Mezitím se ale jeho otec rozhodl, že se z vedení irmy stáhne, a nabídl Aegydovi odprodej svého podílu v Pewagu. „Nejsem mužem tradice, ale jsem podnikatel, byznysmen,“ usmívá se Pengg, když o koupi otcova podílu ve firmě mluví. A tak věci nabraly rychlý spád. Na začátku ledna 1993 nastoupil Pengg do čela inženýringu Pewagu a za pár měsíců už seděl ve vedení společnosti. „Otec působil dalších sedm let v čele dozorčí rady, která zasedala čtyřikrát ročně, potom ale odstoupil,“ dodává Pengg. Teď bylo na něm, aby ukázal, co umí.„Prvních šest sedm let jsem toho ve firmě moc neměnil a vedl ji podobně, jako byla vedená předtím,“ říká Pengg a lakonicky dodává „bohužel“. Sice se rozhodl podniknout první výrobní expanzi za rakouské hranice, když před dvaceti lety koupili kovárnu v Chrudimi a řetězárnu ve Vamberku, ale management a způsob vedení podniku neměnil. To první expanzivní rozhodnutí se Penggovi vyplatilo. „Je fascinující zpětně sledovat tu proměnu. Praha byla šedivá, země ospalá. Teď je
    Záměrně opomíjejí říci, že to tak není, živnostník nemá placenou dovolenou, nemá jistotu zakázek a nemá jistotu, že mu zaplatí. Zákazníky si musí sehnat sám.


Aegyd Pengg: Kvůli sto letům historie to nedělám

    Teologie v prvních letech patnáctého století nestála ještě v popředí Husova zájmu. Tou byla v té době kritika zlořádů v duchovenstvu, již nutno schvalovat jako oprávněnou. Papežské schizma, kdy vládcové se přidávali k římskému nebo k avignonskému papeži z pouhé politické vypočítavosti a využívali toho k ovlivňování církevního života a prosazování svých stoupenců, často pochybných mravních kvalit, na vedoucí posty, se tak stalo příčinou velkého pohoršení. Začínající renesanční mentalita odmítající askezi a propagující pozemskou rozkoš nalezla svůj ohlas i u kléru, jehož mnozí příslušníci žili v přepychu a ve smilstvu, i když nesmíme podléhat pozdější propagandě, která líčila většinu kněžstva jako mravně zkaženou. Nutno si uvědomit, že příslušníků duchovenského stavu bylo obrovské množství, v Praze jenom u sv. Víta bylo cca tři sta kněží, proto také i těch nemravných byl relativně velký počet, i když procentuálně tvořili menšinu.


Proberme se ze snu o politické korektnosti

    Ostatně, i kdyby koncil na diskusi s Husem přistoupil, nepochodil by. Hus se za celou tuto dobu vůbec jasně nevyjádřil, jestli se ke své nauce hlásí, či nikoliv. Nejprve na otázky kardinálů d´Aillyho, Zabarelly a dalších popřel, že by inkriminované Viklefovy bludy hlásal, když mu ale na pokyn kardinála přečetl dominikán Michael de Causis věty z jeho knihy De ecclesia, které ho usvědčily ze lži, Hus poté obrátil a chtěl, aby ho „přesvědčili z Písma, že se mýlí“. Použil obvyklé taktiky všech heretiků v dějinách, když se museli zodpovídat před církevní autoritou: Nejprve popřel, že by učil bludy, když byl ale usvědčen, tak chtěl diskutovat, jako by ve věcech víry a mravů byla nějaká diskuse možná. Přesně tak si počínal např. r. 1979 Hans Küng před komisí německého episkopátu: Nejdříve tvrdil, že nikdy nepopíral božství Kristovo, když mu ale doložili, že ve svých publikacích toto činí, tak žádal „otevřenou a svobodnou teologickou diskusi“. Co jiného měli tedy dělat otcové kostnického sněmu
    Pomluva, že Zikmund věrolomně svým glejtem slíbil Husovi bezpečný návrat, je již dávno vyvrácena a ani odpůrci Církve k ní již nesahají. Jednalo se o ochranu během cesty tam i zpět, o nic více. Nebudeme se zde rozepisovat podrobně o Husově pobytu v Kostnici, což je běžně dostupné v kterýchkoliv jiných publikacích, připomeneme pouze to, o čem se převážně nepíše.
    Vědci Karlovy univerzity mimochodem v poslední době s generálním štábem spolupracují. V září minulého roku jsme pro velení armády připravili velký odborný seminář, na který pak navázala podobná akce v Poslanecké sněmovně. Zejména vojáci nové generace, kteří vystudovali, sloužili či bojovali v cizině - a možná právě proto -, si rizika, o nichž tu mluvíme, velmi dobře uvědomují.


Miroslav Bárta: Bojme se sami sebe, ne islamistů nebo Ruska

    Jako egyptolog, historik a archeolog se profesor Miroslav Bárta věnuje dlouhodobým trendům v rozvoji civilizací. A nezajímají ho, jak sám říká, různé pětiletky či volební období. "Opravdové stěhování národů, které teď tak trochu pociťujeme v podobě vlny uprchlíků, nás pravděpodobně teprve čeká. A nasvědčují tomu všechny varovné příznaky už od devadesátých let minulého století," upozorňuje uznávaný expert, který působí také jako člen správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku založeného hnutím ANO Andreje Babiše.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
32783
cache: 0024:00:00