Jak na věc


kognitivní deficit

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory?

    Někdy však mohou být obtíže s pamětí a výsledky testů odpovídající mírné kognitivní poruše způsobeny jinými prostšími příčinami: například depresí, chronickým stresem či náročným životním obdobím.
    Zvláště v případě, že si potíží s pamětí všimlo i Vaše okolí, a současně se u Vás vyskytují rizikové faktory pro poruchu paměti, je důležité odborné vyšetření neodkládat.
    Podle mnoha studií z poslední let je prokázáno, že lidé, kteří se pravidelně věnují mentálním a společenským aktivitám, výrazně méně často onemocní demencí. Jako nejúčinnější se ukazuje: učit se novým věcem, řešit nové problémy, kulturní a společenský život, křížovky a hlavolamy, ale například i zahrádkaření. Souhrnný pojem pro prospěšné mentální aktivity je kognitivní trénink, bude vysvětlen níže.
    Pokud pozorujete výše uvedené příznaky, můžete se také obrátit na informační linku České alzheimerovské společnosti a domluvit si konzultaci s psychologem.


Jaký je vztah mírné kognitivní poruchy a demence?

    Totéž platí i o pravidelné fyzické aktivitě. Je prokázáno, že snižuje riziko výskytu demence, mozkové mrtvice a infarktu, navíc povzbuzuje dobrou náladu. A jaký pohyb je vhodný? O cvičení je dobré se poradit se svým lékařem. Obecně je pro většinu lidí velmi prospěšných 30 minut rychlé chůze denně (aspoň 3 km denně).
    Pokud však často zapomínáte i na události, které jsou pro vás důležité, například termín návštěvy lékaře či smluvenou schůzku, je důvod zpozornět. Jestliže se hledání věcí či zapomínání jmen stane spíše zvykem než výjimkou, je možné, že se jedná o mírnou kognitivní poruchu.
    Pro kognitivní trénink na našem knižním trhu není k dispozici dostatek vhodné literatury. Česká alzheimerovská společnost vydala pracovní sešity „Cvičte si svůj mozek“, díly 1. a 2., kde naleznete mnoho kognitivních cvičení s různými stupni obtížnosti. Některé hry, hlavolamy a další zábavné úlohy lze nalézt v publikaci „Mozek a jak ho cvičit“ autorů D. Gamon, A. Bragdon, vydal Portál 2002.


Jak si zjednodušit život s poruchou paměti?

    Váš lékař či specializovaný psycholog, se kterým jste konzultoval(a) své obtíže a který po vyšetřeních stanovil diagnózu mírné kognitivní poruchy, vám jistě doporučil pravidelné kontroly. Obvyklý interval kontrol je půlroční, pokud byste však Vy a Vaši blízcí měli pocit, že se Vaše paměť výrazně zhoršuje, je vhodné navštívit Vašeho lékaře či psychologa okamžitě. Je třeba vyšetřeními zjistit, zda se jedná pouze o běžné mírné zhoršování paměti, anebo zda se objevují první příznaky demence.
    Občas se můžete cítit v rozpacích, když si na něco nemůžete vzpomenout. Abyste předešli těmto nepříjemným pocitům, můžete využít některý z následujících námětů:
    Pokud se potvrdí výskyt prvních příznaků demence, Váš lékař má v současné době k dispozici účinné léky, které dokážou rozvoj demence a s ním spojených obtíží výrazně zpomalit. Díky České alzheimerovské společnosti je v současné době také velmi rozvinutá síť praktické podpory pro lidi s demencí a jejich rodiny. Více se o možnostech této podpory můžete dovědět například telefonické informační lince České alzheimerovské společnosti 283 880 346.
    Mírná kognitivní porucha není demence. Mírná kognitivní porucha je mnohem častější a lehčí porucha paměti. Je pravda, že u některých lidí s mírnou kognitivnoí poruchou se demence může časem vyvinout. Podobně se může demence vyvinout u kteréhokoli zdravého člověka ve stejném věku, u člověka s mírnou kognitivní poruchou je však toto riziko o něco vyšší.


Co mohu udělat, abych zabránil zhoršování své paměti?

    Kognitivní trénink se skládá z různých cvičení, která pomáhají zlepšit fungování jednotlivých úrovní poznávacích (kognitivních) funkcí – např. soustředění pozornosti, myšlení, paměti (zrakovou i sluchovou), čtení, psaní apod. Cílem je zlepšit jednotlivé schopnosti a tak omezit či zabránit vzniku problémů, ke kterým v důsledku této poruchy dochází.
    Mírná kognitivní porucha (Mild Cognitive Impairment - MCI) je poměrně široký pojem používaný k popsání mírných, ale měřitelných poruch paměti či poznávacích funkcí, například soustředění, rozhodování nebo orientace.
    Každý někdy hledá, kam založil brýle či klíčky, nebo si při setkání s bývalým spolužákem nemůže honem vzpomenout na jméno. Tyto drobné potíže potkávají (nejen) ve vyšším věku každého.
    Pokud se vyskytují výše popsané poruchy paměti, případně doprovázené jinými obtížemi, je vhodné poradit se s odborníkem – lékařem (nejspíše neurologem, psychiatrem či geriatrem, eventuálně praktickým lékařem) či specializovaným psychologem.
    Mírná kognitivní porucha má mnoho podtypů, podle současných studií je pravděpodobnost změny mírné kognitivní poruchy v demenci nejvyšší u podtypu „amnestická mírná kognitivní porucha“, a sice kolem 10 až 15 % ročně. U ostatní podtypů je toto riziko menší.


Česká alzheimerovská společnost

    Kognitivní terapie – kognitivní tréning znamená odborně vedené procvičování mozkových schopností zábavnou a pro nemocné lákavou formou v době hospitalizace. Senioři po akutních onemocnění a při delších hospitalizacích rychle ztrácejí v monotónním a sociálně omezeném nemocničním prostředí mentální schopnosti, především paměť, orientaci, poznávací a organizační schopnosti. Kognitivní tréning je jednou z možností jak ztracené mentální schopnosti nemocnému vrátit.
    Člověk s mírnou kognitivní poruchou má tedy s pamětí o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, rozhodně ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. Tato mírná porucha - na rozdíl od demence - nijak zásadně nebrání v každodenních aktivitách a soběstačnosti
    Podobně jako u mnoha jiných onemocnění (například infarktu či rakoviny), nemůžeme jednoduše pojmenovat jednu příčinu této poruchy, přestože známe faktory, které zvyšují riziko jejího vzniku. Známými rizikovými faktory pro kognitivní poruchu (a také pro demenci) jsou: věk, onemocnění demencí („sklerózou“) u příbuzných, dědičné vlohy - typ genetické informace „apoE4“, v osobní anamnéze cévní mozkové příhody a úrazy hlavy (zejména s bezvědomím trvajícím déle než 15 minut). Z ovlivnitelných rizikových faktorů jsou známy: zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, špatně kompenzovaný diabetes, požívání většího množství alkoholu, nižší úroveň vzdělání. V neposlední řadě je významným rizikem nedostatek mentální a fyzické aktivity.


Co když se paměť bude dále zhoršovat?

    Trénování mozku staví na zálibách seniorů např. v křížovkách, hlavolamech, řešení logických úloh nebo vědomostních kvízů, na znalostech literatury, hudby apod.. Veškeré naše kognitivní hodiny jsou výukové, pečlivě připravené a individualizované. Pod odborným vedením certifikované kognitivní trenérky pacienti cíleně pracují zábavnou formou na zlepšení komunikace řeči, pozornosti, soustředění, dlouhodobé a krátkodobé paměti.
    Česká alzheimerovská společnost (ČALS) vznikla v roce 1997 jako občanské sdružení. U jejího zrodu stáli profesionálové z řad gerontologů, lékařů a sociálních pracovníků, stejně jako rodinní pečující. V roce 2014 se podařilo formálně dokončit transformaci ČALS na obecně prospěšnou společnost. Cílem ČALS nadále je pomáhat lidem s demencí a těm, kteří o ně pečují. ČALS je členem Alzheimer Europe a Alzheimer's Disease International.
    V procesu trénování mozkových schopností preferujeme skupinovou formu kognitivní terapie, která probíhá ve společenských prostorách oddělení. Skupinový tréning je pro nemocné více motivující než individuální cvičení a současně představuje společensko-resocializační proces s cílem plnohodnotného návratu propuštěných nemocných do jejich vlastního sociálního prostředí.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00