Jak na věc


kmenové buňky léčba brno

AUDIO: Černý kašel se hlasitě ozývá

    Léčba popálenin a špatně se hojících ran je podle brněnských odborníků i v moderní medicíně problematická. „Stále existuje riziko vzniku infekce a plastických jizev, které negativně ovlivňují kvalitu pacientova života,“ uvedl Michálek. Buňky lze podle vědců použít také na bércové vředy a chronické rány diabetiků.
    Klinika v íránském Teheránu, kde lékař Nasser Aghdami působí, patří mezi nejlepší pracoviště na světě. Na vývoji nové progresivní metody spolupracovali i s odborníky z amerických pracovišť. Teď tým navazuje spolupráci i s brněnskými vědci. Ti tak mohou po celou dobu výzkumu koukat kolegům pod prsty a v budoucnu úspěšnou metodu převzít a využívat také.
    "Prakticky je to velice jednoduché. Po vyhodnocení všech kritérií vezmeme pacientovi krev z kostní dřeně. Ta pak putuje do laboratoře, kde ji kultivujeme, což trvá dva až čtyři týdny. Když máme dost kmenových buněk, tak je zkontrolujeme, jestli třeba neobsahují nějakou infekci. Pak kmenové buňky injekčně vpravíme do těla pacienta," vysvětlil Nasser Aghdami princip využití kmenových buněk při léčbě roztroušené sklerózy.


Co je obsaženo v očkovací látce (vakcíně)

    Mezenchymální kmenové buňky vznikají v kostní dřeni. Vědci je ale získávají z tukové tkáně. Zdrojem tuku jsou například liposukce. Po náležitých úpravách kmenové buňky údajně pomáhají obnovit prokrvení poškozených tkání, mírní zánět a imunitní reakci těla.
    Ani nová metoda ale pacienty s roztroušenou sklerózou vyléčit nedokáže. Alespoň prozatím. "Terapie dokáže kontrolovat imunitní systém po dlouhou dobu bez toho, aby se nemoc zhoršovala. Možná, pokud se metoda zkombinuje s dalšími postupy, by v budoucnu mohlo dojít k regeneraci nebo léčbě nemoci. Náš výzkum je ale jen o kontrole a udržení kvality života," upřesnil Aghdami.
    Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyzkoušejí novou metodu léčby popálenin, chronických ran a špatně se hojících jizev pomocí takzvaných mezenchymálních kmenových buněk. Jejich výhodou je protizánětlivý účinek a schopnost zajistit rychlejší a kvalitnější obnovu poškozené kůže, řekli lékaři.
    Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let) a její výskyt je častější u žen (přibližně v poměru 2:1). Její výskyt se pohybuje v rozmezí od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel.


AUDIO: Nadchází čas očkování proti sezonní chřipce

    Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity.
    Mezenchymální kmenové buňky, které tkáň pupečníku obsahuje, se vlastnostmi a potenciálním použitím navzájem doplňují s buňkami z pupečníkové krve. Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvetvorné kmenové buňky, používané zejména na léčbu hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk. „Obsahuje jich minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví“, vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center  RNDr. Miroslav Kubeš, CSc. a dodává, „protože jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu, představují obrovský potenciál pro vyvíjející se  léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“


Kmenové buňky jsou nadějí regenerativní medicíny. Jejich zdroj si lze zajistit už při porodu

    Roztroušená skleróza (RS) je neurologické, autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, a to bílou hmotu mozku. Výzkum se zabývá příčinami této nemoci, které nejsou doposud zcela jasné. Projevuje se vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek, které ničí ochranný obal některých nervových vláken tzv. myelin. Je to tuková tkáň, která chrání a vyživuje nervová vlákna a pomáhá urychlit přenos vzruchů z centrálního nervového systému do různých částí těla. Postupně dochází k nedostatečné nebo úplné neschopnosti přenosu vzruchu z CNS nervovým vláknem. Pro RS je typické, že postihuje oblasti zodpovědné za pohyb a koordinaci.


Třetí tisíciletí zpestřuje paletu možností

    Z několika nejnovějších klinických studií, prezentovaných koncem loňského roku na Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI) v Brně, je patrné, nejmodernější pracoviště již léčbu využívají, případně ji testují. Zhruba dvě desítky klinických studií s využitím buněčné terapie probíhají v Ústavu experimentální medicíny akademie věd České republiky (ÚEM AVČR). Existují různé typy kmenových buněk i různé zdroje, například: kostní dřeň, tukové tkáně, pojivové tkáně, pupečníková krev, tkáň pupečníku a další. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole například testuje léčbu kmenovými buňkami u 14 pacientů, kteří trpí nevyléčitelným neurologickým onemocněním, amyotrofickou laterální sklerózou. Mezinárodní tým vědců a lékařů ze čtyř různých států – USA, ČR, Slovenska a Litvy dokončuje rozsáhlou studii, která se týká léčby kloubní artrózy kmenovými buňkami. Buněčná terapie je vhodná i pro onkologickou léčbu.  Podle účastníků konference je léčba s využitím vlastních kmeno
    Lidem se závažnou neurologickou diagnózou či rozsáhlým degenerativním onemocněním kloubů svítá naděje v podobě léčby kmenovými buňkami. Výzkum týkající se využití kmenových buněk jde stále dopředu. Významným zdrojem kmenových buněk jsou pupečníková krev a nově je v České republice také dostupná metoda odběru tkáně pupečníku.
    Brno – Českým pacientům s roztroušenou sklerózou svitla naděje na nový typ léčby. Metodu, která pomáhá díky použití kmenových buněk, lékaři v Česku zatím neznají. To se ale může za několik let změnit – odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zapojili do mezinárodního výzkumu. Metodu přijel brněnským lékařům představit lékař Nasser Aghdami z Íránu.


Vědci zkoumají využití kmenových buněk při léčbě popálenin

    Pacienti se závažnou neurologickou a onkologickou diagnózou či lidé s rozsáhlým degenerativním onemocněním kloubů by měli zpozornit. Stále méně z nich zřejmě v budoucnosti uslyší od lékaře větu: „Bohužel, Vaše onemocnění léčit zatím neumíme.“ Výzkum týkající se využití kmenových buněk napříč různými medicínskými obory jde totiž stále více dopředu. Nejmodernější pracoviště testují, respektive v některých případech již využívají léčbu pro první pacienty. Vyplývá to z několika nejnovějších klinických studií, které na mezinárodním kongresu v Brně prezentovaly vědecké špičky celého světa. Česká republika přitom nezůstává nijak pozadu, naopak!
    K izolaci buněk se používá speciální centrifuga, kultivují se ve sterilních vacích. K nákupu potřebného vybavení přispěje mimo jiné také dar 900.000 korun od Nadace Komerční banky – Jistota, který univerzita převzala.
    S buněčnou léčbou popálenin mají brněnští lékaři zkušenosti už od roku 1991. Tehdy se začínalo s ošetřováním pomocí vypěstovaných kožních buněk, uvedl přednosta popáleninové kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Pavel Brychta. Kmenové buňky mohou představovat další pokrok.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z tkaniva pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, skleróza multiplex, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autizmus. „Z mezenchymálních kmenových buněk se velmi lehce můžou vytvořit například buňky a tkáně kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdcového svalu, kůže nebo jater,“ říká Miroslav Kubeš. Kromě regenerace tkáně se mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku klinicky zkoušejí i jako podpora při standardní transplantaci krvetvorných buněk.
    Výzkum kmenových buněk patří k hlavním úkolům Univerzitního centra buněčné imunoterapie. Centrum se dále zaměřuje také na výzkum a vývoj protinádorových vakcín, šitých na míru pro konkrétního pacienta.


Předseda vakcinologů: Očkování proti rakovině čípku je prioritou

    Významným zdrojem kmenových buněk je pupečníková krev, nově v Česku také tkáň pupečníku. Kmenové buňky z tkáně pupečníku, stejně jako z pupečníkové krve, jsou mladé, chorobou, prostředím či léčbou nezatížené buňky, které jsou uchované v čase „nula“ života jedince. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velkou výhodou oproti jiným zdrojům kmenových buněk. První odběr tkáně pupečníku proběhl na podzim loňského roku v Thomayerově nemocnici v Praze. Podle primáře Petra Kolka, který prvý odběr tkáně pupečníku v Čechách vedl: „Dnes nikdo nedokáže přesně odhadnut, co všechno se zničí, když kmenově buňky z krve a tkáně pupečníku končí místo uskladnění jako nepoužitý biologický odpad. I proto jsem nadšený, že jsem se mohl aspoň v malém podílet na zavedení nového medicínského postupu v Čechách. Fandím kmenovým buňkám a regenerativní medicíně“.
    „Podobný léčebný postup nebyl v České republice zatím využíván a jeho zavedení přispěje ke zkvalitnění lékařské péče,“ uvedl vedoucí Univerzitního centra buněčné imunoterapie Jaroslav Michálek.
    Průběh nemoci se u jednotlivých pacientů liší. U někoho léky postup nemoci úplně utlumí, u jiných to ale zvrátit nedokážou. "Tato nemoc není smrtelná, ale v drtivé většině zhoršuje kvalitu života nemocného. Nicméně data z poslední doby nám ukazují, že zhruba o sedm až čtrnáct let může být délka života zkrácena vzhledem ke komplikacím, které toto postižení přináší," dodal lékař Pavel Štourač z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.


Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář

    Navzdory léčbě se jeho stav zhoršuje po každém novém náporu nemoci, tedy tzv. ataku. "Zrak se mi zhoršil natolik, že jsem musel přestat i pracovat. V administrativě se těžko pracuje bez očí. Teď vidím jako když člověka oslní blesk fotoaparátu. Každý bod mi obklopuje světlo, takže ho pořádně nevidím. Abych rozpoznal, jaké máte knoflíky, tak bych musel přijít hodně blízko," popsal 34letý pacient, jak nemoc ovlivnila jeho život.
    V Česku roztroušenou sklerózou trpí 12 až 14 tisíc pacientů. Luboš Dvořáček z Valtic se s nemocí pere už čtrnáct let. Prvotní příznaky - zhoršující se vidění. Oční lékaři ale žádný problém neodhalili, nemoc rozpoznali až neurologové.
    Markéta Hansen (foto), která první odběr tkáně v Čechách absolvovala, komentuje svoje rozhodnutí: „Chci, aby můj syn měl v budoucnu k dispozici všechny možné léčebné postupy, a proto jsem se rozhodla pupečníkovou krev i tkáň pro něj uchovat.“

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00