Jak na věc


jméno pro zakrslého králíčka

Co pro nás znamená vlastní jméno?

     Jméno může být i demonstrací postojů nebo politických názorů rodičů. Jak se asi žilo malým Adolfům narozeným během války v Protektorátu, když nastupovali do první třídy? A v kolika rodinách dostalo dítě ve stejné době jméno jako výraz protestu? Kolik se narodilo třeba Václavů? Kolik Tomášů nese své jméno jako poctu prvnímu československému prezidentovi?
     Kateřina Neumannová, lyžařka, olympijská vítězka 1. Se jménem jsem nikdy velký problém neměla, ale trochu mi vadilo, že je dlouhé. Když jsem se učila psát, zabralo mi skoro celou řádku.
     V naší kulturní tradici to byl rituál křtu, kterým bylo dítě oficiálně uvedeno do společenství, ale jako mnohé jiné rituály i křest u nás ztrácí na všeobecně vnímaném významu. Čím jsme nahradili rituál? Snad „slavnostním“ vyplněním kolonky „jméno“ při příjmu do porodnice?
     3. Dnes se mi to jméno moc líbí. Zlomilo se to až někdy v dospělosti, nevím proč. Dnes mi vůbec nevadí, když se mě někdo ptá, proč takové jméno mám. Naopak, ráda si povídám o tom, že se jmenuji podle hrdinky románu Jih proti Severu Scarlett 0‘Harové a vlastně jsem za to jméno mámě vděčná. Je to zvláštní, ale teď mi ta „výjimečnost“ nevadí, naopak.


Kevin není jméno, ale diagnóza

     I v profesním životě hraje jméno větší roli, než si lidé myslí. Tvrdí to alespoň Jürgen Gerhards, profesor sociologie z Berlína. „Protože firmy nejsou žádné sociální podniky, je naprosto jasné, že se dívají i na jméno,“ říká Gerhards na základě jedné své studie. Podle něj existují jména specifická pro určité společenské vrstvy. „Ve vyšší společenské vrstvě asi nenajdete žádnou Jacqueline,“ tvrdí. Děti z „vyšších kruhů“ dostávají méně obvyklá jména, rodiče ve snaze odlišit své dítě od okolí častěji sahají po vzácnějších, třeba staromódních jménech. Rodiče na opačné straně společenského spektra takovou potřebu zpravidla nemají. V Německu se to mezi dětmi z této vrstvy obyvatelstva hemží Jacquelinami a Jennifer. Jméno může podle Gerhardse výrazně ztížit šance pro přijetí do zaměstnání. V USA třeba mají uchazeči s určitými jmény problémy. Některá jména, především ta s africkým původem, totiž nahrávají existujícím předsudkům. Podobný efekt by se asi našel i u jmen spojovaných u nás třeba s
     V minulosti nebylo neobvyklé pojmenovat dítě jménem zemřelého sourozence. Rodiče, kteří přežili Holocaust, své děti pojmenovávali po „svých mrtvých“. Zemřelí sourozenci, prarodiče nebo jiní blízcí lidé jako by svým způsobem žili prostřednictvím těch, kdo nesou jejich jména. Není neobvyklé, že ostatní příbuzní pak takové dítě vědomě či podvědomě srovnávají s tím, jehož jméno nese. Nést jméno po zemřelém blízkém člověku je sice svým způsobem velký závazek, nemusí být ale vždy jen zátěží. Takové dědictví může být i posilou a životní inspirací.
     4. K Erlanovi: Když jsem jako 18letý listoval modrou učebnicí petrologie, obdivoval jsem zvukomalebnost názvů hornin: buližník, gabro, luneta, mineta, obsidián. Tehdy jsem si řekl, že až budu velký, tak můj syn se bude jmenovat Erlán, tzn. vápenato-silikátový kontaktně metamorfovaný rohovec. Tedy, jestli bude mít můj syn v dospělosti nějaké poznámky ke svému geologickému jménu, tak mu řeknu, že může být tak akorát rád, že není Čedič.


Článek se vztahuje k období asi

     Mahulena Bočanová, herečka: 1. Nesnášela jsem své jméno, protože si ze mě samozřejmě dělali všichni stále dokola srandu... a taky si každý mé jméno velice dobře zapamatoval, když jsem udělala nějaký průšvih, protože Mahulena je prostě jedna, těžko se ztratí v davu, Janiček a Ivanek je hodně…


Pojmenování jako součást rituálu

     Jméno, které rodiče dítěti dají do vínku, mu může dokonce ztížit, nebo naopak usnadnit školní „kariéru“. A důvod? Existují jména, která předem „svádějí“ učitele a vychovatele k rychlým soudům o jejich nositelích. Některá jména automaticky spojují s vyšší inteligencí, s pílí, s poslušností a obecně s lepšími schopnostmi. Jiné děti jsou naopak už předem v nevýhodě - jejich jméno je předem posouvá spíš k těm problémovějším, neposlušným, nápadným dětem. V Německu, kde proběhla studie, která se tímto aspektem jmen zabývala, jsou za spíše přátelské, výkonnější a vychovanější považovány malé Charlotty, Sophie, Marie, Hanny, Alexandři, Maximilianové, Simonové, Lukasové a Jakobové. Naopak Chantal, Mandy, Angelina, Kevin, Justin nebo Maurice se asociují se slabšími výkony a nápadným chováním. Specifické postavení zaujímá jméno Kevin: jak prohlásil jeden z oslovených německých pedagogů, „to není jméno, to je diagnóza.“ Takovému „Kevinovi“ dá pak dost práce, aby dokázal, že nepatří do předem vyhr
     2. Rodina a kamarádi mě oslovovali Jerome, máma někdy Jeri, spolužáci mi často říkali Ďžerome, pro německé mentálně retardované děti jsem byl Jerry Maus, děti na jazykovém táboře mi říkali Emile.
     3. V dětství jsem sice býval občas Petr - svetr - kilometr, žít se s tím ale dalo. Nespornou výhodou je i univerzálnost - ve většině světových jazyků zní mé jméno podobně, byť v některých se tam - bůhvíproč - vloudilo i jakési „jo“. Ale co, i Pjotr je pořád lepší než Kosťa!


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
12969
cache: 0024:00:00