Jak na věc


jakou nemoc přenáší kočka

Zoonózy: nemoci, které na vás mohou přenést volně žijící zvířata

    Velmi nebezpečné onemocnění, které je po vypuknutí klinických příznaků neléčitelné a smrtelné. Je přenosná na člověka, k přenosu dochází pokousáním. U koček není očkování proti vzteklině povinné ze zákona, ale zejména u koček, které se pohybují venku je vhodné ho provést.
     Při lehkém průběhu stačí utlumit příznaky. Při těžkém průběhu už jsou zapotřebí antibiotika a nezřídka je nutná hospitalizace. Jestliže je průběh hodně těžký, může zanechat následky v podobě depresí a změn nálad.
    Méně závažné akutní průjmové onemocnění. Onemocnění virového původu se vyskytuje zejména u štěňat do 1 roku věku, především ve velkých chovech, útulcích apod. Nejvíce vnímavá jsou štěňata ve věku 6 - 9 týdnů. Onemocnění se přenáší trusem infikovaného jedince.
    Poté se štěňata a koťata dostávají do období tzv. imunitního okna, které trvá přibližně 2 až 3 týdny. Znamená to, že hladina kolostrálních protilátek poklesla již natolik, že nejsou schopny ochránit mládě před infekcí, ale zároveň brání aktivní imunitní odpovědi uplatnit se proti infekci. Toto období je pro mláďata velmi nebezpečné z důvodu případné infekce a zároveň nedovoluje zahájit aktivní imunizaci.


Očkování psů proti vzteklině je povinné

    Očkováním chráníme nejen své zvíře, ale také ostatní zvířata, se kterými přichází do styku. V případě infekcí, které jsou přenosné na lidi (tzv. zoonózy), chráníme také sebe. Zvýšené množství nevakcinovaných psů a koček vede k vypuknutí mnoha nebezpečných nákaz. Není tedy dobré nechat se ukolébat poměrně dobrou nákazovou situací a zvíře neočkovat.
    Štěňata a koťata se rodí téměř bez mateřských protilátek, které by je ochránily před případnou infekcí. Placentou masožravců projde velmi malé množství protilátek, pouze 5 až 10 %, které se vyskytují u dospělých jedinců. Proto je u novorozených štěňat a koťat velmi důležitý příjem mleziva (kolostra) a to co nejdříve po narození, protože sliznice střeva je propustná pro protilátky pouze 24 až 48 hodin po narození. Za 12 až 24 hodin je hladina protilátek v krvi mláďat srovnatelná s hladinou u matky. Tato kolostrální imunita chrání mláďata před neonatální sepsí a zajišťuje pasivní ochranu proti nejvýznamnějším celkovým infekcím.
    Infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduch. Spolu s druhotnou bakteriální infekcí způsobuje onemocnění nazývané psincový kašel, který se zpočátku projevuje suchým kašlem, dávením a horečkou, později může postihnout i plíce a způsobit jejich zánět.


ZNÁME VÝHERCE !! Soutěž o 1+1 kompletní dioptrické brýle, které jinde nekoupíte a konzultaci odborníka

    Velmi obávané onemocnění, protože postihuje všechny teplokrevné živočichy a je přenosná i na člověka. Přenáší se pokousáním a po propuknutí příznaků končí vždy smrtelně. U psa se podle průběhu onemocnění rozděluje na tichou a zuřivou formu, která má tři stádia – prodromální (bezpříznakové), excitační a paralytické.
    Postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivostí břicha, průjmem a zvracením. Postiženy mohou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit krváceniny na sliznicích.
    V ohrožení touto chorobou jsou tedy v Česku všechna stáda všech druhů dobytka, ale i domácí mazlíčci jako kočky nebo psi. Případy takové nákazy už veterináři v Česku zaznamenali.
    Onemocnění přenášené klíšťaty, u psů se projevuje hlavně záněty kloubů. Ochrana před touto chorobou spočívá zejména ve vhodném ošetření proti klíšťatům.Vakcinaci provádíme u psů v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a u psů, kteří se často chodí do lesa.
    Původci tohoto onemocnění se vyskytují všude v okolním prostředí, v půdě, vodě, apod. Pes může onemocnět po jakémkoliv poranění, obzvláště rizikové je období výměny mléčných zubů u štěňat, dále u psů loveckých a pracovních, popř. u psů, kteří se vyskytují v blízkosti koní a přežvýkavců. Projevuje se ochrnutím příčně pruhovaných svalů.


Nemocenská i za první dny nemoci se komplikuje. Senát ...

    Běžné infekce, které číhají na každém kroku na psy i kočky, jsou nebezpečné a mohou způsobit vážné onemocnění nebo dokonce smrt. Dobře provedená prevence je vždy lepším řešením než následná léčba. Proto se provádí očkování neboli vakcinace. Pro zodpovědné majitele zvířecích přátel je očkování samozřejmostí.
    Vakcinovat by se měla pouze zdravá zvířata, takže každému očkování by mělo předcházet klinické vyšetření. Březí feny je lépe očkovat před začátkem březosti, i když záleží na použitém typu vakcíny. Vlastní očkování spočívá v aplikaci cca 0,5 ml očkovací látky pod kůži, do svalu nebo do nosních otvorů. V den vakcinace může mít zvíře zátěž, na jakou je zvyklé, ale je dobré se vyvarovat extrémních výkonů.
    Bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijící zvířata (hlavně potkani). Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověk a jsou vysoce nakažlivé - např. Weilova žloutenka.
    Onemocnění způsobené kožními plísněmi. Na kůži se objevují holá ložiska s šedavými šupinkami a může dojít k přenosu na člověka. Vakcinaci můžeme použít i při léčbě tohoto onemocnění.


Stručný přehled jednotlivých onemocnění koček

    Onemocnění se projevuje podle toho, jakou cestou se dostalo do těla. Pokud to bylo přes kůži, pak se kolem místa průniku do kůže vytvoří vřed a zánět. Ten se šíří do lymfatických uzlin, které začnou bolet a hnisat. Jestliže se dostanou bakterie do těla očima, projeví se hnisaným zánětem víček a opět pak zduřením uzlin. Při vdechnutí – například kontaminovaného prachu nebo sena – vzniká zánět plic. Poslední možností je, že jsme snědli potraviny, které byly nakažené – pak může dojít k zánětu uzlin pod čelistí, projevující se jako angína. Bakterie mohou také vyvolat problémy se střevy – bolesti břicha, průjem a zvětšení sleziny.
    Jediným druhem zvířat, které infekci dokážou přežít, jsou prasata - divoká i domácí. Stanou se pak nositeli viru a jeho přenašeči. Infikují kolem sebe všechno - virus vylučují nosním sekretem, slinami, mlékem, močí, sekrety i výkaly. Další zvířata se pak nakazí buď vdechnutím viru nebo jeho požitím. K nákaze stačí blízký kontakt s nakaženým prasetem, ale nákaza se šíří i dalšími způsoby. Například kontaminovaným krmivem, stelivem i nástroji a podobně. Spolehlivý je přenos na jiné zvíře také při požití kontaminovaného syrového masa.
    Nemusíme se zaleknout velkého množství chorob a velkého množství injekcí, protože v současné době se používají kombinované, tedy vícesložkové vakcíny. To znamená, že jedna vakcína obsahuje více různých chorob.


Infekční zánět jater (Infekční hepatitida,H)

     Leptospirózu způsobují spirochéty rodu Leptospira, které dokážou přežít ve vodě, vlhké půdě i v mrazu. Ničí je sucho a teplota nad 50 ºC. Nakazit se můžete od volně žijících hlodavců, ježků, ale od psa, který se předtím nakazil také. Nemusíte přitom přijít do styku se zvířetem přímo. Stačí, aby vám do oka cáklo trochu vody z louže, kterou tato zvířata znečistila, manipulovat s bahnem nebo vlhkou půdou. Někdy jsou zdrojem infekce i nakaženými zvířaty znečištěné plody ovoce a zeleniny. Prevence je tedy jasná – pečlivá hygiena.
    Nejnápadnějším příznakem tohoto onemocnění je zvětšení břicha. Dutina břišní je vyplněna tekutinou, postupně dochází k poškození všech vnitřních orgánů a může dojít až k ochrnutí, neboť nemoc zasahuje i nervový systém. Před očkováním se musí opět provést krevní test na protilátky.
     Jde o nemoc, kterou vůbec nemusíte poznat. Pokud příznaky jsou, pak mohou připomínat běžnou chřipku. Prozradit ji mohou náhlé bolesti hlavy, třesavka, vysoká horečka. Navíc je ale bezdůvodně špatná nálada, blouznění, zmatenost, někdy se nakažený chová agresivně. Za zhruba pět dní vše ustane a nemoc může zmizet. Při těžké infekci se ale příznaky vrátí a přidávají se bolesti na hrudi, problémy s ledvinami a tuhnutí šíje. V loňském roce jí onemocnělo podle statistik 7 lidí.


Vakcinace nechrání pouze Vaše zvíře

    Musíme mít na paměti, že zvíře je úplně chráněné až 14 dní po poslední vakcinaci, kdy se vytvoří dostatečná hladina protilátek, která ho ochrání proti infekcím. Proto bychom do té doby měli zabránit styku s ostatními zvířaty, zejména odložit návštěvu cvičiště apod. Další přeočkování se provádí v pravidelných intervalech jednou ročně. Přesný postup se liší na jednotlivých pracovištích a v závislosti na použitých vakcínách, obecné zásady očkování jsou však společné.
    Tularémii přenášejí zajíci a hlodavci, ale i další volně žijící zvířata. Na přenosu těchto bakterií se podílejí i klíšťata. Nakažená zvířata se poznají podle malátnosti, ztráty plachosti. Rozhodně byste neměli sahat ani jinak manipulovat s uhynulými zvířaty, neměli byste pít vodu z přírodních zdrojů, a pokud patříte mezi lovce, pak dávat pozor při stahování zajíců. Nakazit se ale lze i tím, že se budete pohybovat ve stohu slámy, kde bývají i nakažení hlodavci. Ročně dostane v republice tularémii asi sto lidí.
    To, že se při procházce lesem nebo loukou můžete stát hostitelem klíštěte, to nikoho nepřekvapí. Ale nezobnout si neumytou lesní jahodu nebo se bát projít louží uprostřed pole – to by nám možná přišlo přehnaně opatrné. Ale právě tak si lze pořídit také nebezpečnou zoonózu.
    Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením; často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete.


Žena našla v obýváku krajtu. Zřejmě tam zůstala po ...

    Aujeszkyho choroba sice není přenosná na člověka a primáty, ale pro zvířata je to likvidační nákaza. Psa nebo kočku zabije infekce i za pouhý den nebo dva. Vyléčit se nedá. Nemoc připomíná vzteklinu a mimo jiné se projevuje tak úporným svěděním, že se zvířata dokonce sama okusují. Později se objeví křeče, silné hlasové projevy, skřípání zubů, neklid, povrchové dýchání. Nakaženým jedincům často visí z tlamy ochablý jazyk a vytékají jim sliny. V průběhu 24 až 48 hodin zvířata umírají.
    Co se týče ostatních chorob, zde je situace značně individuální a záleží hlavně na majiteli, co chce u svého psa očkovat, a také na využití zvířete – výstavy, bonitace, svody, chovné feny, lovečtí psi, záchranářští psi apod. Podle toho se každému zvířeti zvolí vakcinační program na míru.
    Finanční výdaje za vakcinaci se mohou zejména zpočátku zdát jako vysoké. Už jen kvůli nutnosti opakovaného přeočkování zvířete. Vždy jde ale pouze o zlomek ceny oproti nákladům za léčbu onemocnění. Léčba navíc nemusí být úspěšná. Jednoznačně lze tedy říci, že očkování se vždy vyplatí.
    Čeho se ale bojí možná víc než zranění od divočáků, je smrtelná nemoc, kterou přenášejí. Moc se o tom neví, ale asi 40 procent divočáků přenáší tzv. Aujeszkyho chorobu. To je opravdu hrozba. Je to nevyléčitelné a smrtelné. Nemoc není přenosná na člověka, ale na všechna hospodářská zvířata i na psy a kočky. Ten kůň to teď taky možná má, bojí se Michal Kurka.


Očkování psů a koček... vakcinace zvířete se vždy vyplatí

    Leptospiróza a tularémie patří mezi nemoci od zvířat, které si můžete přinést z výletu do přírody. Nakazí vás hlodavci, ježci nebo zajíci, aniž byste se jich dotkli.
    Ochranu proti střevním infekcím zajišťuje tzv. laktogenní imunita. Proto je nutný stálý příjem mléka od matky. Kolostrální protilátky se postupně odbourávají a tak jejich hladina i účinnost postupně klesá. U psa poklesne hladina protilátek každých 8 až 10 dní na polovinu, u kočky každých 14 dní. Doba chráněnosti štěňat a koťat kolostrálními protilátkami se v průměru pohybuje mezi 6 až 10 týdny. Závisí především na původní výši protilátek.


Kočka, toxoplasmóza a těhotenství

    Odlišná situace je u vztekliny, což je jediné onemocnění, které je chovatel povinen očkovat podle zákona. Donedávna byla povinná každoroční vakcinace psů proti vzteklině, ale současné znění Veterinárního zákona říká, že vakcinace se provádí v intervalech, jaké uvádějí jednotliví výrobci vakcín. To znamená, že záleží na konkrétní vakcíně, kterou použijeme a interval očkování může být 1 až 3 roky. Očkování proti vzteklině je rovněž vyžadováno při cestování se psem do zahraničí a při účasti na výstavách, zkouškách, soutěžích atd. Zde se většinou vyžaduje, aby očkování nebylo mladší jednoho měsíce a starší jednoho roku.
    Psinka je velmi nebezpečným virovým onemocněním, které se vyskytuje ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Forma plicní se projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic - pneumonií. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová navozuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy - ztluštění a ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve projevuje vysokými teplotami, které po 2-3 dnech ustoupí. Pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisavým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až krvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata.


Kanci přenáší smrtelnou nemoc! Útočí už i na koně, říká chovatel

    Toto onemocnění poškozuje imunitní systém koček a tím výrazně snižuje imunitu koček. Kočka je náchylná ke všem ostatním onemocněním, nereaguje na léčbu, postupně slábne a dochází k úhynu. Nemoc má zdlouhavý průběh a projevuje se u všech věkových kategorií koček. Před samotným provedením očkování je nutné provést krevní test na protilátky a očkovat pouze zvířata s negativním výsledkem. V případě přítomnosti protilátek bychom očkováním stav pouze zhoršili.
    Přemnožení kanci jsou velkým problémem a výraznou hrozbou. Až polovina jich může trpět smrtelnou infekcí, tzv. Aujeszkyho chorobou. Ta zabíjí všechna zvířata, přežít ji mohou jen divoká prasata, která jsou pak přenašeči. Velké obavy má teď chovatel ovcí, kterému stáda napadají kanci každou noc.
    Je to strašná situace, už nevím jak dál. Bojuju s divočáky už dlouho. Jediní, kdo by mohli pomoci, jsou myslivci. Jen oni můžou udělat odstřel, ale nikdo z nich mi nepomohl, stěžuje si chovatel Kurka. Pastviny jsou zničené, je to přeoraná hlína. Napadají ovce a dnes v noci mi napadli taky koně. Snažím se je plašit, ale dokážete si asi představit, jaký to má vliv, když se nebojí napadnout šestimetrákového koně. Už je to vážně nebezpečné, neví si rady chovatel.


Veterinární klinika Havlíčkův Brod - MVDr. Jaromír Štursa

    U koček platí stejné zásady očkování jako u psů. Pouze s primovakcinací se začíná o něco později, asi v 9 týdnech stáří. Rozpad kolostrálních protilátek u koček je pomalejší než u psů a tyto by bránily vytvoření vlastní aktivní imunity. Následuje přeočkování po 3 až 4 týdnech, což je dostatečné, protože od 3. měsíce života má už zvíře plně vyvinutý imunitní systém. Vakcinace koček proti vzteklině není povinná ze zákona.
    V zoufalé situaci je chovatel Michal Kurka z Vráže na Berounsku. Takřka každou noc napadají jeho stáda přemnožení divočáci a ničí mu i pastviny. V noci na dnešek ale nezůstalo jen u ovcí. Divočáci napadli i pasoucího se koně a pokousali ho. Koni dokonce ukousli část ucha.
    Toto onemocnění se podílí na tzv. komplexu kočičí rýmy, což je velmi časté onemocnění v populaci koček. Kočka kašle má výtok z nosu a očí a zvýšenou teplotu. U březích koček dochází k potratům, nebo k úhynu koťat krátce po porodu.
    Samotná vakcinace je snášena štěňaty i koťaty obvykle bez jakýchkoliv problémů. Někdy se mohou vyskytnout nežádoucí účinky jako je zvýšení tělesné teploty, přechodná únava a nechutenství, které však během krátké doby ustoupí. Zřídka se mohou objevit i alergické reakce jako je svědění, zduření v místě vpichu, vzácně i kopřivka nebo otok v oblasti hlavy. Podle intenzity těchto reakcí je nutno zvážit případnou výměnu značky dané vakcíny.


Tradiční Vánoce propojte s moderními prvky

    S Aujeszkyho chorobou má chovatel pravdu. Wikipedie dokonce uvádí ještě výraznější výskyt infekce mezi kanci. Podle ní nemoc přenáší dokonce až polovina divokých prasat. V roce 2004 veterináři vyšetřili namátkově 42 divokých prasat a mezi nimi bylo dvacet pozitivních vzorků, tedy více než 47 procent. Veterináři se rozhodli chorobu sledovat. Od roku 2011 do roku 2012 proto populaci kanců prověřovali a vyšetřili 4,5 tisíce nakažených divočáků. Infikovaných bylo tehdy 34 procent populace.
    Obvyklý postup je takový, že očkování proti základním chorobám se zahajuje mezi 6. až 9. týdnem věku štěněte. Záleží samozřejmě na nákazové situaci. K základním chorám patří psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, infekční laryngotracheitida, parainfluenza. Následné přeočkování se provede za 3 až 4 týdny a vakcinace tohoto základního spektra chorob je ukončena za další 3 až 4 týdny.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00