Jak na věc


hospitalizace a rodičovský příspěvek

Známý mýtus doprovázející antipsychotika

    Pokud je dle ošetřujícího lékaře stav klienta i nadále závažný a neumožňuje mu komunikovat s pracovníkem soudu, ustanoví mu soud zástupce (opatrovníka) z řad advokátů. Stejně postupuje soud i v případě klientů, kteří si během kontaktu s pracovníkem soudu zástupce nezvolili.
    Rozhodnutí doručuje soud buď zástupci, kterého si klient určil, nebo advokátu – opatrovníkovi. Ode dne doručení rozhodnutí jedné z těchto osob, běží 15ti denní lhůta pro podání odvolání (podání odvolání nezpůsobuje, že by léčebna musela klienta okamžitě propustit, klient zůstává v nemocnici i nadále, dokud jej lékaři nepropustí sami z důvodu zlepšení zdravotního stavu).
    Brno – Nejdřív si myslel, že je to jen legrace, pak už mu ale do smíchu nebylo. To když devětapadesátiletý Milan z Brna zjistil, že jej Městský soud v Brně zbavil svéprávnosti, tedy způsobilosti k právním úkonům. Aniž mu dal vůbec vědět, že se tím zabývá.


Proč hospitalizace na psychiatrii?

    Česku hrozí pranýř ve Štrasburku a vyplácení v součtu až milionových odškodnění lidem, kteří se bez souhlasu ocitnou za zdmi psychiatrické léčebny. Varuje před tím Liga lidských práv. Přímo proti rozsudku Evropského soudu pro lidská práva jde podle ní novela jednoho z reformních zákonů z dílny ministra zdravotnictví Leoše Hegera […]
    Stejně tak je možné přijat klienta dobrovolně a během hospitalizace, pokud dojde ke zhoršení stavu, jej znedobrovolnit. Řízení, které následuje, je naprosto shodné jako výše popsané, jen s tím rozdílem, že je zahájeno ne od data přijetí do léčebny, ale právě od data znedobrovolnění.


Existuje svobodná vůle? Omyl, je pouhou iluzí

    Po rozhodnutí soudu následuje řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení v léčebně. Soud nařídí jednání, vyslechne klienta, jeho zástupce, ošetřujícího lékaře a ustanoví soudního znalce (psychiatra), který klienta nestranně vyšetří. V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace, soud rozhodne, zda je další držení přípustné a na jakou dobu. V léčebně bude klient držen po dobu, která bude nezbytná pro zlepšení jeho zdravotního stavu, maximálně jeden rok. Bude-li i po roce třeba další hospitalizace, musí soud na základě nového znaleckého posouzení znovu rozhodnout o jejím prodloužení.
    Nedobrovolná hospitalizace přitom představuje omezení na svobodě a je proto zapotřebí ji nahlásit do 24 hodin soudu. Soud pak následně na podkladě toho zahájí detenční řízení nebo řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče a držení v ústavu zdravotnické péče, v rámci kterého je klientovi přidělen právní zástupce. Nemocný si může vybrat svého zástupce, pokud s ním nesouhlasí. Soud do 7 dnů musí rozhodnout, zda nedobrovolná hospitalizace splnila zákonné důvody nedobrovolné hospitalizace. V konečném výsledku pak může taková nedobrovolná hospitalizace trvat 8 dnů, 3 měsíce a 1 rok.


Soudkyně uznala, že i duševně nemocný má právo účastnit se jednání o vlastním osudu

    Zákon jasně vymezuje, kdy je možné klienta hospitalizovat nedobrovolně. Z hlediska psychiatrie se jedná většinou o stav, kdy „pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak“. Další možností je pak soudem nařízené ochranné ústavní léčení, které je také nedobrovolné.
    Legislativci a ochránci lidských práv se přou kvůli novelám zákona o zdravotních službách. Ty zmírňují podmínky pro hospitalizaci člověka proti jeho vůli. Nebude už třeba nutné, aby byl shledán „bezprostředně nebezpečným“. Ochránci pacientů varují, že přibude těch, kdo se v léčebně ocitnou nedobrovolně.
    Praha – 4. května 2009 – Šest set korun za každý den nezákonné hospitalizace v psychiatrické léčebně musí podle rozhodnutí soudu zaplatit Česká republika klientce Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv. Rozhodl tak Obvodní soud pro Prahu 2. Jako odškodnění za šedesát dní nezákonné hospitalizace musí […]
    Nevládní organizace Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) a Liga lidských práv vítají rozhodnutí krajského soudu ve středních Čechách, který se zastal práv „paní P.“, ženy, která byla držena v psychiatrické léčebně a nedobrovolně podrobena psychiatrické léčbě.


Odvolací soud prohlásil nedobrovolnou hospitalizaci za nezákonnou

    Ministerstvo spravedlnosti vydalo dokonce metodickou příručku k tomu, jak postupovat př nedobrovolné hospitalizaci pacientů s duševní nemocí. Chtělo tím předejít stížnostem a negativním reakcím. Nedobrovolné hospitalizaci se věnuje zákon č. 172/2011 Sb.
    Publikace se podrobně zabývá právní úpravou ohledně postupu při převzetí a dalším držení pacienta bez jeho souhlasu v psychiatrickém zařízení, z pohledu současné právní úpravy, judikatury Evropského soudu pro lidská práva, mezinárodního práva a doporučení mezinárodních orgánů. Analýza také obsahuje několik doporučení pro vládní rezorty, či další osoby k zajištění efektivní ochrany pacientů […]
    Brno – 28. dubna – Soudkyně Městského soudu v Brně narušila dlouholetou praxi soudů, když vyhověla žádosti právníků Ligy a přizvala pana Martina na jednání o jeho nedobrovolné hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Třicetiletý IT specialista mohl, jako jeden z mála pacientů, před soudem hájit svá práva a sám popsat okolnosti své hospitalizace […]


,,Milostné či fyzické vztahy mě prostě nezajímají“

    Nedobrovolná hospitalizace představuje omezení na svobodě, a proto je nutné tuto skutečnost nahlásit soudu. Toto nahlášení je nutné zajistit do 24 hodin od přijetí a děje se většinou odfaxováním vyjádření přijímacího lékaře na místní soud. Soud na podkladě tohoto hlášení zahájí tzv. detenční řízení neboli řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče a držení v ústavu zdravotnické péče, v rámci kterého je klientovi přidělen právní zástupce. Klient sám si může vybrat jiného právního zástupce, pokud s určeným zástupcem nesouhlasí.
    Je nutno si hned zpočátku uvědomit, že hospitalizace na psychiatrii může být dobrovolná, ale i nedobrovolná. Do takového léčebného zařízení se člověk může dostat několika způsoby, mezi klasiku patří to, že nemocný navštěvuje ambulanci psychiatra, který usoudí, že jeho zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci a vypíše mu doporučení pro hospitalizaci.
    Soud musí v rámci detenčního řízení do 7 dnů rozhodnout, zda shledal za splněný některý ze zákonných důvodů nedobrovolné hospitalizace. Zmíněnému shledání většinou předchází kontakt pracovníka soudu s klientem, od něhož získá informace týkající se nedobrovolného přijetí a jemuž vysvětlí jeho situaci a poučí jej také o jeho právech. Jedním z práv je i právo na vlastního právního zástupce, což však nemusí být nutně osoba s právním vzděláním. Dále pracovník soudu vyslechne ošetřujícího lékaře, aby zjistil okolnosti přijetí.


Předběžné opatření u dětí nelze využívat k jiným než zákonem stanoveným účelům a řízení

    Pacienta je možno bez souhlasu hospitalizovat tehdy, když bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče. V případě, když je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Je tomu tak i tehdy, když je podle trestního řádu nebo občanského soudního řádu nařízeno vyšetření zdravotního stavu a stav ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbou pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň není možné od něj získat souhlas. Když jde o nezletilého pacienta nebo pacienta, zbaveného způsobilosti k právním úkonům je možno bez souhlasu jeho i zástupce hospitalizovat také v tom případě, je-li v případě podezření z týrání, zneužívání nebo zanedbávání. Pacientovi je možno bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, když zdravotní stav neumožňu
    Představuje většinu přijetí do psychiatrických zařízení. Klient při ní podepisujeinformovaný souhlas s léčbou. Je to zákonný požadavek, který musí být splněn a představuje vyjádření pacienta, že souhlasí s poskytnutou léčbou a že svůj souhlas může kdykoliv odvolat a léčbu ukončit.
    Pokud soud rozhodně, že nedobrovolná hospitalizace nebyla v souladu se zákonem, pak je zařízení povinno klienta okamžitě zdobrovolnit.
    Přijetí do psychiatrické léčebny nebo do jiného lůžkového zařízení může být dobrovolné nebo nedobrovolné. Otázka dobrovolnosti je spjata zejména s psychiatrickými zařízeními, není však jejich výsadou – stejně tak se může jednat o nedobrovolnou léčbu v případě infekční nemoci na specializovaném oddělení nemocnice.


Nedobrovolná hospitalizace psychiatrických pacientů v ČR

    Během těchto procedur a lhůt může ošetřující lékař kdykoliv rozhodnout na základě stavu klienta o jeho zdobrovolnění – potom se celé řízení zastavuje.
    Praktický manuál vám krok za krokem poradí, jak napsat odvolání proti soudnímu rozhodnutí o zákonnosti převzetí a dalšího držení ve zdravotnickém zařízení. Vydali jsme v říjnu 2007.
    Psychiatrie má však jednu podstatnou odlišnost, a tou je fakt, že klienti s psychickou poruchou na ni nemusí mít náhleduvědomování si vlastní choroby. Cizím slovem nosognose" >náhled, a proto si potřebu nedobrovolné hospitalizace nemusí uvědomovat. Z tohoto důvodu je psychiatrickým zařízením věnována zvýšená pozornost.


ZANECHAT ODPOVĚĎ Zrušit odpověď

    Cest na psychiatrii je víc. Další možností je, že klient na takové oddělení přijde sám bez doporučení a hospitalizaci vyžaduje. Zde se však může stát, že jej oddělení psychiatrie může odmítnout a doporučí mu nejprve ambulantní péči. Nemusíte se však bát, děje se tomu však jen málokdy. Poslední variantu je nedobrovolné přijetí, k němuž dojde na základě Rychlé záchranné pomoci anebo také i s doprovodem policie. Jde ponejvíce o stavy schizofrenie, nebo momenty, kdy je dotyčný nebezpečný sobě a svému okolí.
    Pokud ošetřující lékař nazná, že stav klienta umožňuje propuštění, pak pacienta propustí bez ohledu na to, že soud předtím rozhodl o přípustnosti držení.
    Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl, že pan Bureš byl před pěti lety v Psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle soudu byl několik hodin bezdůvodně kurtován na lůžku poté, co jej policie našla dezorientovaného po vysoké dávce léků na ulici. „Soud dospěl k názoru, že […]
    Ministerstvo spravedlnosti má zaplatit 36 000 korun ženě, která musela strávit 60 dní v pražské Psychiatrické léčebně v Bohnicích, přestože s tím nesouhlasila. S odkazem na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 to včera sdělil právník Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv Maroš Matiaško.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00