Jak na věc


bartošova čtvrť zlín

Celofiremní školení Agentury Zvonek v prostorách univerzitní knihovny UTB ve Zlíně

    Stavby občanské vybavenosti byly realizovány klasickou cihlovou technologií. Čelní stranu sídliště dotvořil bytový dům s obchody, orientovaný rovnoběžně s řekou Dřevnicí. V roce 1960 byla postavena školka a jesle a z původní požární nádrže nové letní koupaliště Spartak (podle projektu z roku 1954), sloužící stejně jako škola i okolním čtvrtím.


2+1 Zlín - Bartošova čtvrť (ulice M. Knesla)Zlín

    Historie zástavby dnešní Bartošovy čtvrti sahá do 20. let 20. století. Na východním okraji zlínského katastru začala v tomto období intenzivně stavět firma Baťa. V roce 1924 zde bylo zřízeno firemní letiště a v jeho blízkosti se ve čtvrti Podvesná rozrůstal soubor firemních rodinných domků. Naproti přes řeku Dřevnici se v roce 1927 začalo se stavbou areálu Baťovy nemocnice. Na pozemcích po letišti, které se přestěhovalo do Otrokovic, navrhl v roce 1934 František Lýdie Gahura městský park, za války zde však namísto parku začal růst areál zlínského dopravního podniku. V letech 1943 a 1949 byly postaveny vozovny, v roce 1955 pak architekt Zdeněk Plesník navrhl administrativní budovu z cihelného zdiva s dekorativními prvky charakteristickými pro socialistický realismus. Administrativní budova se stala přirozenou dominantou této části města a současně předělem mezi domky firmy Baťa na Podvesné a nově vznikajícím sídlištěm. Čtvrť, která navázala na areál škol od Miroslava Drofy z let 1952–19
    Zpočátku se nepočítalo s tím, že by se výstavba v Bartošově čtvrti rozrostla o další etapu. Nedostatek stavebních ploch a rostoucí poptávka po nových bytech však nutily Sbor pro výstavbu Gottwaldova nejen pokračovat v dostavbě již určených lokalit, ale také vyhledávat nové možnosti. V letech 1970–1972 tak Bartošovu čtvrť doplnilo dalších jedenáct deskových a bodových domů typu T 06 B podle projektu architekta Adolfa Šroma.
    Pronájem bytu 3+1 s balkonem, M. Knesla - Bartošova čtvrť, Zlín. Detail: Nabízíme dlouhodobý pronájem bytu 3+1 v klidné lokalitě Bartošovy čtvrti ve Zlíně. Byt se nachází v 1.NP, má plastová okna, je částečně vybavený (kuchyňská linka, sporák s troubou, lednice, malý televizor, satelit, v koupelně pračka šatní skříň, 2 jidelní stoly se židlemi, 3 pohovky - dvě jsou rozkladací na postel, 2 konferenční stolky, stropní lampy a záclony na oknech). K bytu patří sklep, nachází se v blízkosti MHD. Volný ihned.


Proč je výhodnější pronájem nemovitosti přes realitní kancelář?

    O vzniku nového sídliště mezi nemocnicí a Drofovými školami se rozhodlo v roce 1956. Bylo posazeno do bývalých meandrů regulované řeky, které byly zavezeny odpadem, a počítalo se s použitím nových variant konstrukčního typu G. Podle projektu architekta Adolfa Zikmunda bylo do roku 1961 v Bartošově čtvrti postaveno devatenáct převážně třípodlažních a čtyřpodlažních domů typu G 57. V roce 1960 je doplnil prototyp experimentálního obytného šestipodlažního panelového domu G 59, takzvaný Včelín, podle návrhu Bohumíra Kuly, Karla Janů a Výzkumného ústavu montovaných staveb Gottwaldov. Tak byla dokončena I. etapa výstavby sídliště, označovaná jako stará Bartošova čtvrť.
    Vcelku chudou výtvarnou výzdobu sídliště Bartošova čtvrť tvoří patinované sádrové reliéfy ve vstupní hale  10. základní školy (1958) a Vyšší odborné školy umění v Dřevnické ulici (1953) od Bohumila Jahody, Zdeňka Kováře a Jana Habarty a nově osazené plastiky před vstupem do této školy, které vytvořili její žáci a absolventi v posledních deseti letech. Před areálem škol v Dřevnické ulici se nachází busta etnografa Františka Bartoše od sochaře Karla Řezníka z roku 1948.


Celofiremní školení Agentury Zvonek v prostorách univerzitní knihovny UTB ve Zlíně

    V letech 1994–1995 doplnil východní část sídliště v sousedství Baťovy nemocnice komplex Střední zdravotnické školy a penzionu s ubytovnou zdravotních sester od architektů Ivana Bergmanna a Stanislava Nožky. V sousedství II. etapy realizoval architekt Jiří Gebrian v roce 1996 členitý dům s dvaceti byty ukončený atypickou postmoderní střechou, který je protikladem strohého výrazu panelové zástavby. K výškovým dominantám města, které uzavírají jeho východní část, patří dům s pečovatelskou službou z roku 1999 od téhož architekta. V jeho blízkosti stojí domov s chráněným bydlením s převážně jednopokojovými byty. V roce 2001 bylo opraveno koupaliště, o rok později zprovozněna víceúčelová sportovní hala. Bartošova čtvrť představuje vyhledávanou lokalitu k bydlení. V roce 2003 započala první část regenerace sídliště. Vedle výměny oken, opravy střech a zateplení panelových domů zahrnovala také stavbu cyklostezky přes celou čtvrť, opravu místních komunikací a chodníků, vybudování parkovišť a nov


Proč je výhodnější pronájem nemovitosti přes realitní kancelář?

    Architekt Adolf Zikmund (1922–1998) vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a v roce 1948 nastoupil do stavebního ateliéru národního podniku Svit (později Stavosvitu) a poté do nově vytvořeného Stavoprojektu Gottwaldov. V roce 1966 stál u zrodu Útvaru hlavního architekta gottwaldovské městské aglomerace a stal se hlavním architektem Gottwaldova. Svou prací významně ovlivnil koncepční a stavební činnost města. V této funkci působil dvacet let s výjimkou období 1973–1978, kdy byl vedoucím Odboru výstavby a územního plánování okresu Gottwaldov. Podílel se na návrhu sídliště v Rožnově pod Radhoštěm (1950–1953) ve stylu socialistického realismu a v Gottwaldově byl hlavním architektem sídliště v Bartošově čtvrti. Spolu s Adolfem Šromem projektovali další sídliště na Podhoří, které bylo realizováno mezi léty 1969–1971. Navrhl také vysokoškolské koleje v ulici Štefánikova (1961). Nejvýrazněji se do panoramatu města Zlína zapsal třemi výškovými obytnými domy s příčným panelovým systémem ty
    Po experimentální výstavbě na Benešově nábřeží představuje Bartošova čtvrť první typové panelové sídliště ve Zlíně. Jeho urbanistický koncept se zakládá na kompaktní skladbě podélně a příčně na sebe navazujících panelových domů v kombinaci se zděným občanským vybavením. První etapu sídliště, postavenou na uzavřeném obdélníkovém půdoryse, doplňují budovy areálu škol a obchodního centra z režných spárovaných cihel, hřiště a koupaliště. V letech 1970 až 1974 přibyly ve východní části sídliště čtyřpodlažní a pětipodlažní deskové a bodové panelové domy podle návrhu Adolfa Šroma.


Zájem o úvěry na bydlení začíná opět pomalinku růst

    Při výstavbě první části sídliště byla použita panelová konstrukční soustava G 57 (G jako Gottwaldov a 57 podle roku vzniku), vypracovaná ve Zlíně Arnoštem Kubečkou a Bohumírem Kulou ve spolupráci s Ústavem montovaných staveb Gottwaldov. Konstrukční systém G 57 se dlouhá léta používal s různými obměnami, v roce 1958 zcela nahradil předchozí typ G 40, jehož vůbec první realizace najdeme ve Zlíně na Benešově nábřeží. Konstrukční systém G 57 s rozponem 3,6 m vykazuje mnohé rysy svého předchůdce, tedy typu G 40, v mnohém se však liší. Zachován je rozpon a tloušťka nosným stěn, tedy 20 cm. Nově se však u typu G 57 objevují lodžie a montované bytové jádro. Zabudování bytového jádra ovlivnilo dispozici bytu – koupelna, WC a kuchyň již nejsou situovány vedle sebe podél fasády či nosné příčné stěny. Nově se sdružují kolem jádra v kompozici typické také pro pozdější typy panelových soustav – WC a koupelna jsou umístěny do středu dispozice bez přímého osvětlení a větrání, stěna s vertikálními ins
    V Bartošově čtvrti se objevují převážně třípodlažní a čtyřpodlažní panelové domy typu G 57. Třípodlažní dům měl 6 třípokojových a 15 dvoupokojových bytů.
    Pronájem prostorného bytu 2+1 ve velmi klidné lokalitě Zlína - Bartošově čtvrti. Detail: Byt se nachází v 1. patře, plocha 56 m2 a je částečně vybavený (kuchyňská linka, pohovka, postel, stůl 2x). Dům prošel rekonstrukcí - zateplení, nová fasáda. Žádaná a klidná lokalita - Bartošova čtvrť, výborná dostupnost MHD do centra, obchod, škola, školka nedaleko, cyklosteska. Ihned k nastěhování.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
16627
cache: 0024:00:00