Jak na věc


barrandovské terasy

Barrandov byl malým Hollywoodem Východu. Poznejte vily významných osobností

    Celé zahradní město Barrandov se dnes rozprostírá podél sedmi ulic a jednoho  náměstí. Jedná se o ulice Barrandovská, Skalní, Lumiérů, Filmařská, Pod ateliéry, Pod Habrovou, Kříženeckého náměstí a nejnověji o ulici na Na Habrové. V sousedství, pouze přes lesík od Barrandov studia se nachází ulice Devonská, kde byly postaveny kvalitní novostavby bytových domů, které jsou pro Barrandov přínosem. V současnosti zde probíhá výstavba dvou bytových domů na jejichž návrhu se podílela Prof.Ing.arch. Eva Jiřičná,CBE.
    Nedělní pražská vycházka nese název „Barrandov – splněný sen“. Ten sen patřil Václavu Maria Havlovi a architektům Maxi Urbanovi a Vladimíru Grégrovi. O tomto snu si možno popovídat s průvodkyní Stanislavou Mickovou, sraz je v neděli 18. února v 10 hodin na zastávce autobusu č. 105 „Filmové ateliéry“ (jede od metra Smíchovské nádraží).
    Barrandovská 22 – Vila Ladislava Syrového a Jaroslava Fragnera pro hudebního nakladatele Františka Kovaříka, roku 1961 ji koupila malířka Alena Ladová, dcera Josefa Lady.


FOTO: Barrandovské ateliéry a vily

    Po válce došlo k znárodnění filmových ateliérů. Vznikl Státní film, který převzal po německých vlastnících ateliéry na Barrandově. Terasy po válce znovu ožily, ale v roce 1948 byly znárodněny. Od roku 1948 do roku 1989 se postupně rozšiřovaly filmové ateliéry, Terasy Barrandov se staly luxusním podnikem pro cizince, plavecký stadion byl v roce 1955 uzavřen poté co se nad ním uvolnila část skalního masívu i Trilobit bar byl v roce 1982 uzavřen a zahradní čtvrť se rozrůstala stavbami různé estetické hodnoty. Počátkem devadesátých let byl komplex Teras Barrandov spolu s dalšími nemovitostmi v restituci vrácen Ivanu a Václavu Havlovým. V roce 1993 byly Terasy Barrandov uzavřeny. Po převodech v rámci rodiny Havlů vlastnila komplex Teras Barrandov druhá manželka Václava Havla Dagmar Havlová, ale po té co se jí nepodařilo najít investora Terasy Barrandov prodala. V majetku rodiny Havlů tak na Barrandově zbylo několik lesních a skalních pozemků (např. velký pozemek sahající od Barrandovské ská
    Barrandov je čtvrť v katastrálním území Hlubočepy, ležící na skále nad levým břehem Vltavy. Čtvrť je známá především filmovými ateliéry, které se nacházejí v její staré části. Vysílá odtud televize Nova a kanál Barrandov.


Hrůzné ďáblovy kameny dal kdosi na Vyšehrad. Ukrývají prastará tajemství?

    Dalším cílem Ing. Havla bylo, aby na Barrandově vytvořil přitažlivé společenské středisko. Místo pro něj měl již dávno vyhlédnuto. Připomínalo mu skalní ostroh s výše jmenovanou restaurací Cliff House. Návrh restaurace vypracoval  Max Urban. Úkolem bylo umístit do komplexu 3000 osob. Ing. Havel však počítal s tím, že takové návštěvy nebudou každý den a bylo by nepříjemné pro hosty být obklopen tisíci prázdnými židlemi a pro obsluhu by bylo problematické udržovat v provozu celý rozsáhlý podnik. Navíc zde bylo důležité, aby každý host měl výhled do dálky. Okolí restaurace bylo potřeba vhodně vyřešit půdorysně i výškově. A tak vznikl návrh zahradních teras, které navazují na terasovitou budovu restaurace. Firma Ing.Brázdil a Dr. Ješ si pospíšila a po půl roce stavby 27.9.1929 byly Terasy Barrandov zpřístupněny na dva dny na zkoušku. Dne 4.10.1929  bylo oficiální zahájení Teras Barrandov zpočátku pro zvané později i pro širší veřejnost. Co se týká projektu zahradního města bylo k dispozici
    Vladimír Grégr se podílel na výstavbě i zabydlování barrandovského kopce od samého začátku – byl duší sportovního Sdružení pod Barrandovem. Bohužel jeho slibně se rozvíjející profesionální růst byl drastickým způsobem zastaven, když v roce 1943 byl za svou odbojovou činnost popraven nacisty.
    Důležité datum pro nové zahradní město bylo datum 24.2.1928, kdy Ing. Havel sezval nejužší kruh svých spolupracovníků a přátel k účasti při příležitosti zahájení stavebních prací na Barrandově. Bylo to nad lomem "Voňavka", v místech kde dnes odbočuje z barrandovské silnice cesta k Terasám Barrandov. Na skále byla umístěna deska s výše uvedeným datem a znakem Barrandova trilobitem. V těchto místech začala firma Ing.Brázdil a Dr.Ješ v lámání skal pro první serpentinu, Ing.Havlem nazvanou velká točka . Urbanistický plán celého území vypracoval architekt Max Urban.


FOTO: Sláva Barrandovských teras byla svého času veliká, podívejte se

    Barrandovská 46 – Dům Adiny Mandlové, dnes Romana Šmuclera, opět práce Vladimíra Grégra, vnuka proslulého mladočeského politika dr. Eduarda Grégra a žák Josefa Gočára, který od roku 1930 působil ve firmě Ing. Václava Havla. Grégrův první rodinný dům v zatáčce Barrandovské silnice č. 46 byl postaven jako takzvaná výstavní vila a po dokončení krátce zpřístupněn veřejnosti. Architekt tu využil tvaru parcely ve vlásenkovité zatáčce Barrandovské silnice a kubus stavby apsidovitě zakončil. Uvnitř se nachází dvouúrovňová hala, v patře ložnice. Vila má ještě bílou vápennou omítku.
    Skalní 10 – Rodinný dům dr. Čelakovského. Nejvýznamnější stavba Vladimíra Grégra. Vila reaguje na svažitý terén a je orientována na výhled do údolí Vltavy. Vstup je z horního podlaží. Lehce zaoblený obytný prostor má charakter mezonetu. Architekt navrhl stavbu po svém návratu ze Stuttgartu, kde jej ovlivnilo dílo Hanse Scharouna.


Tragický konec architekta Grégra

    V období hospodářské krize však nastal pokles zájmu o parcely. Proto Ing. Havel pokládal za nutné provést vhodnou propagaci bydlení na Barrandově. Firma Ing.Brázdil a Dr.Ješ postavila dvě výstavní vily na exponovaných místech. Vila č.1 je v Barrandovské 46/180 a navrhl jí Vladimír Grégr, vila č.2 je v ulici Lumiérů 41/181 naproti vyústění Barrandovské ulice a navrhl jí Max Urban. Přestože podnikání Ing. Havla bylo následkem krize potlačeno, panoval tehdy v zahradní čtvrti čilý ruch a život. Přispěly k tomu filmové ateliéry A-B, ale i nový Trilobit bar navržený Vladimírem Grégrem v jižní části Teras Barrandov. Situace před válkou vrcholící Mnichovem však probudila zájem o parcely a o stavby vil. Brzy byly prodány parcely nabízené k prodeji a mimo jiné došlo i k prodeji obou výstavních vil. Proto došlo na parcelaci pozemků třetí etapy v jižní části čtvrti (Filmařská ulice).
    Podnikl jsem všechny kroky, abych zjistil majitele autorských práv použitých fotografií. Za neúmyslné vynechání se dopředu omlouvám. Rád doplním chybějící údaje.
    Po 15.3.1939 za protektorátu se objevil zvýšený zájem o ateliéry A-B. Po dlouhém a složitém  jednání musel Miloš Havel prodat akcie ateliérů A-B Němcům. Ateliéry později nesly název Prag-Film a spadaly pod německý státní koncern Ufi - (Ufa-Film). I Ing. Havel byl donucen prodat pod cenou pozemky novým německým majitelům ateliérů. I přes to, že ve válečných letech byly stavební práce zakázány německý Prag-Film (Ufi) vybudoval v letech (1941-1945) nový velký ateliér se třemi dvoranami. Za války podniky Terasy Barrandov i Lucerna živořily a přišly o velký zdroj příjmů a je nutno podotknout, že v dubnu 1940 činil dluh bratrů Havlových 31,6 milionu korun. Na Barrandově se i přesto provedly úpravy silnic, cest a chodníků.


Výpravy do neznáma. Pražská Loreta a Hradčany skrývají mnohé unikáty

    Barrandovská 17 – Václav M. Havel si nechal podle návrhu filmového architekta Viléma Rittershaina postavit na skále nad lomem dřevěný srub a upravit zahradu. Až později si nechal vybudovat luxusní vilu podle návrhu architekta Vladimíra Grégra v letech 1939-41. Později ji od Václava Havla koupil za plnou cenu jeho bratr Miloš Havel. Miloš Havel se v roce 1949 pokusil přejít hranice, ale po neúspěšném přechodu hranic mu byla vila zabavena. Později bylo ve vile velvyslanectví. Po roce 1989 byla vila navrácena Havlovým. Ti ji prodali významnému českému podnikateli, který vilu příkladně zrekonstruoval a vybudoval zde sídlo „Business Klub Villa Barrandov“.
    Barrandov je tvořen původním Barrandovem (Starý Barrandov) a sídlištěm Barrandov. V původním Barrandově je vilová čtvrť, zchátralý objekt Barrandovských teras a filmové ateliéry Barrandov.
    Jednotlivé vily navrhovali Max Urban, Vladimír Grégr (1902 v Praze – 1943 v Berlíně – Plötzensee), Rudolf Stockar z Bernkopfů (1886 v Doloplazech – 1957 v Praze) a další. V první etapě výstavby se jednalo o funkcionalistické stavby, později se blížily romantickému „hollywoodskému“ stylu, neboť stavebníky byli často známí herci, režiséři a producenti. Po válce zase místo přitahovalo umělce, žil tu například František Vláčil, Miloš Nedbal, slavný kadeřník 60. let Gerhard Matuška. Až v 70. letech si exkluzivní polohy Barrandova všimli komunisté Miroslav Štěpán nebo Vasil Mohorita.


FOTO: Takhle vypadají Barrandovské terasy po devadesáti letech

    Opuštěný lom pod Terasami v blízkosti tehdejší zbraslavské silnice byl Ing. Havlovi trnem v oku. A proto se rozhodl dát pozemek k dispozici tomu, kdo tam vybuduje moderní bazén. S touto myšlenkou také nakontaktoval Český plavecký klub. Po krátkých úvahách se ČPK rozhodl bazén postavit. Návrh stadionu o rozměrech 50mx18m vypracoval Ing. Václav Kolátor. Bazén sloužil v dopoledních hodinách a po poledni jako veřejné koupaliště a odpoledne když už byl ve stínu se zde konaly plavecké závody a zápasy ve vodním pólu. Stadion se honosil titulem prvního regulérního závodního padesátimetrového bazénu v Československu a byl otevřen 16.8.1930.


Pasáž na Budějovické je směrem k poliklinice zavřená, rozpadá se střecha. Obyvatele čtyřky čeká nepříjemný půlrok

    Další důležitou osobou pro rozvoj Barrandova byl Miloš Havel (1899-1968) bratr Ing. Havla. Společnost A-B v které byl Miloš Havel majoritním akcionářem natáčela filmy v pavilonu vinohradského pivovaru. Tento ateliér však přestával dostačovat, protože zvukový film vyžadoval nákladná zařízení a složitější výrobní postup. Navíc činitelé pražských hasičů povolili používání ateliéru do konce roku 1932. Firmě A-B se podařilo nařízení ještě několikrát oddálit, ale 18.3.1933 se brána pavilonu vinohradského pivovaru uzavřela definitivně. Společnost A-B se mezi tím rozhodla pro stavbu nových ateliérů. Byly zamýšleny různé lokality (např. Pankrác) a tehdy přišel Miloš Havel s myšlenkou, nebylo-li by na Barrandově a v okolí možné najít vhodné pozemky pro výstavbu ateliérů a dostatek místa a nerušený obzor pro stavbu exteriérů. Po schválení správní radou A-B bylo rozhodnuto pro stavbu ateliérů na barrandovských pozemcích. Společnost A-B zakoupila od Ing. Havla 31.12.1931  19.518m2 stavebních pozemk
    Nápad situovat zahradní město na pláň gigantického skalního ostrohu nad řekou se zrodil v hlavě mladého stavebního inženýra a podnikatele Václava Maria Havla (1897 ve Zběšičkách – 1979 v Praze). Se svojí přítelkyní Bělou Friedländerovou, která v Americe studovala a s níž později prožil v Praze pětileté manželství, se vydal na okružní cestu po amerických univerzitách. V San Francisku ho uchvátila nádherná vilová čtvrť kalifornských magnátů rozprostírající se kolem Berkleyovy univerzity. Václav M. Havel si zajistil předkupní právo na barrandovské pozemky od rodiny Bártů a Hergetů. Plány území mu vypracoval architekt Max Urban (1882 v Praze – 1959 tamtéž).
    V současnosti je připravena rekonstrukce Teras Barrandov a dostavba hotelů podle návrhů architektonické kanceláře Kuba & Pilař architekti. Kdy však nový majitel začne s rekonstrukcí a dostavbou je velkou otázkou.


Zemřel sochař Klimeš, autor známého Bazénku pro hrocha na Barrandovském mostě

    Co se týče vlastních staveb na Barrandově navrhovali je například architekti Vladimír Grégr, Max Urban, Jaroslav Fragner, Rudolf Stockar, František Albert Libra, Rudolf Bettelheim, Otto Glas, Karel Caivas-Vladimír Weiss, Alois Houba, Vojtěch Krch, Václav Girsa a další. Nejvýznamnějšími architekty z výše jmenovaných byli Max Urban a Vladimír Grégr. Max Urban navrhl Terasy Barrandov a později postavené Filmové ateliéry A-B, transformační stanici A-B a výstavní vilu č.2. Vladimír Grégr, který zpočátku pracoval u Ing. Havla jako architektonický poradce (v tomto období navrhl např. garáže v 1 serpentině), se poté osamostatnil a navrhl na Barrandově 8 vil včetně výstavní vily č.1, byl také duší Sportovního sdružení pod Barrandovem (1930-1934), kde nechal vybudovat množství hřišť, plovárnu a na Vltavu nechal umístit dvě lodě jako společenské místnosti, restauraci, klubovnu, loděnici a šatny.Mimo jiné zde byla např. i půjčovna motorek Harley - Davidson. Sportovní sdružení pod Barrandovem však


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
cache: 0024:00:00