Jak na věc


arto paasilinna

Přihlášení k odebírání newsletteru

    V roce 2009 Arto Paasilinna prodělal mozkovou mrtvici, částečně ztratil paměť (paradoxem je, že toto téma několik let před tím s gustem zpracoval v knize Krátká paměť pana rady) a od té doby je v péči léčebny pro dlouhodobě nemocné. Už už se zdálo, že pětatřicátým románem se jeho dílo uzavřelo, ale zpráva z letošního dubna říká, že se začíná cítit lépe a prý uvažuje o další knize. Uvidíme.
    Zatímco čtenáři mají o kvalitě knih jasno, literární kritika se shodnout nemůže. Většina finských recenzentů bere Paasilinnu jen jako zručného řemeslníka, jemuž prý nelze upřít humoristický talent a bujnou fantazii, ale o nějaké velké literární kvalitě se mluvit nedá. Zejména zahraniční kritici jej však považují za originálního smějícího se evropského filozofa a domnívají se, že je pokračovatelem žánru starořecké menippské satiry – směsi vážné prózy a poezie s fantazií, humorem a ironií. Paasilinna až na výjimky (Stará dáma vaří jed) píše o mužích středního věku, kteří se více či méně úspěšně snaží najít své místo na slunci. K jeho hlavním tématům patří kritika tempa naší doby, odcizeného vztahu k přírodě, ovšem i vážné otázky jako sebevražda či svoboda jednotlivce nastoluje s velkou nadsázkou, sám používá termín „satirická hyperbola“.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
8197
cache: 0024:00:00