Jak na věc


říše země země hra

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

    Po něm nastupuje jeho bývalý opatrovník Jindřich II. (972 – 1024). Nebyl sice Otonem v pravém slova smyslu, přesto ale patřil do rodu Liudolfingů a byl korunován tradičně v Cáchách. Za své vlády přišel o Itálii, což ale bylo zřejmě nejlepší řešení, jak zachránit Saské panství. Po jeho smrti přestává saská dynastie hrát prim. Novým císařem se stává člen bavorské, tzv. Sálské dynastie jménem Konrád II. Sálský (990 – 1036).


NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

    V roce 919 si feudálové zvolili svého krále, saského vévodu Jindřicha I. Ptáčníka. Prvního vládce, který nepocházel z Frank, ale ze saského rodu Liudolfingů. Popisuje se jako zakladatel otonské dynastie, tento název ale pochází až z 19. století. Dnes je možná nejznámější díky svému velkému zájmu o ptactvo, o kterém sepsal zajímavá pojednání, která ornitologům slouží do dnes. Za jeho vlády ohrožovali střední Evropu Maďaři (polovina 10. století), a proto s nimi uzavřel příměří a začal si podmaňovat polabské Slovany. V roce 929 zavázal knížete Václava (sv.) k platbě „tributu pacis“ (poplatku za mír). Po Jindřichovi nastoupil na Východofranský trůn Ota I., který v roce 955 na řece Lechu porazil společně s Boleslavem I. (knížetem českým) Maďary. V roce 962 byl v Římě korunován na císaře (= pokus o obnovu Římského impéria), vznikla Svatá říše Římská (v 15. století přidáno ‘národa Německého’). Římským císařem se mohl stát jen německý král. Ota II. (973 – 983) uzavřel mír s Byzancí sňatkem s b
    Křesťanství znamenalo nové rozdělení říše. Přesto ale byla církev součástí státu a panovník mohl o jejím fungování rozhodovat poměrně nezávisle. Z opěrných bodů církve – klášterů – přicházela většina učených mužů té doby.
    Střediskem všeho vzdělání byly kláštery. Ve svých skriptoriích vznikaly opisy nejvýznamnějších děl antických filosofů, např. Aristotela. S tím vzniklo také nové písmo – karolinská miniskula (viz ukázka). Evangeliáře nebo opisy bible vznikaly především v Cáchách, sídelním místě Karla Velikého. Avšak v klášteře se pouze neučilo psát. Vznikl systém sedmi svobodných věd – gramatika, rétorika, logika (obsah trivia) a aritmetika, geometrie, astronomie a hudba (obsah quadria). Nebyl to ale pouze literární rozmach. Rozvoj církve způsobil stavbu honosnějších chrámů než dříve. Způsob navázání na především Římskou architekturu se odráží také v budovách pozdějších – románských (rotundy a hlavně baziliky s na Řím odkazujícím atriem se sloupořadím).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
www.000webhost.com
200
9491
cache: 0024:00:00